Při hrázi mezi Malým a Velkým Vajgarem stojí bývalý kostel sv. Alžběty. Svatyně byla vystavěna v letech 1399-1415 jako gotický kostel s původním zasvěcením Navštívení Panny Marie, sv. Marii Egyptské a sv. Antonína. Později pak dostala své poslední zasvěcení sv. Alžbětě. Původně byla spravována řádem německých rytířů. Roku 1618 vyhořela, ale posléze obnovena. Další zkáza v podobě ohně přišla v roce 1773. O několik let později v roce 1788 byl kostel zrušen a prodán. Kněžiště bylo zbouráno a roku 1828 byla bývalá loď kostela přestavěna na byty a kovárnu. Poslední přestavba proběhla roku 1992, stavba byla adaptována na hotel. Ten v současné době (2012) se nezdá jako příliš funkční.

Zámek Starosedlský Hrádek, okres Příbram.

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Stavba kostela sv. Mořice na dnešním Stojanově náměstí založil již roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburgu. Během staletí byl několikrát upravován. Na konci 14. století to byla gotická přestavba, po husitských válkách kdy byl v roce 1432 vypálen a stejný osud jej postihl při třicetileté válce v roce 1643. Při požáru roku 1836 byl téměř zničen. Jeho dnešní podoba pochází z puristické přestavby v novogotickém slohu od stavitele Antonína Archeho. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby novogotické přestavby. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mořice v Thébské legii od Antona Pettera. Na něm se pak nachází gotická socha Piety. Před oltářem pseudogotický náhrobek biskupa Bruna ze Schauenburgu. Ve východní zdi presbytáře kenotaf biskupa ze Sommerau a ve vikářské sakristii renesanční portálek z roku 1582. Interiér kostela zdobí nádherná fresková výzdoba.