Základem v dnes zbytkách dochovaného městského opevnění historického centra města bylo dřevěné opevnění tvořící palisádu s valem. Ve druhé polovině 14. století vzniklo kamenné opevnění, jenž bylo přebudováno na konci 15. století po skončení česko-uherských válek. Další zdokonalení proběhlo v 17. století za třicetileté války. Vzniklo tak opevnění tvořené hlavní hradbou se sedmi věžemi, příkopem a vnější hradbou s bastiony. Přístup byl zajištěn pomocí tří bran. Do dnešní doby se zachovaly jen krátké úseky hradeb. Jeden v ulici Jana Lucemburského (při Slováckém muzeu), další v ulici Dlouhá s bývalou věží, dnes přestavěnou na bydlení a dalším úsekem v parku naproti nádraží se zbytky jedné brány (Zadní později nazvané Matyášova).

Lázek u Lanškrouna je nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny v západních Jeseníkách. První vyhlídkou stavbou na Lázku byla jednoduchá trámová patnáctimetrová věž, kterou zde postavili čeští vlastenci z Národní jednoty Olomouc roku 1912. Ale vzhledem k tomu, že Lázek ležel v národnostně komplikované oblasti tak se rozhledna stala cílem sabotáží sudetských Němců a vydržela jen šest let. Za první republiky byla pozice Klubu českých turistů již pevnější a tak byla rozhledna vystavěna na vrchu Lázku roku 1933 znovu. Byla opět dřevěná, opláštěná šindelovými taškami a vysoká dvacet metrů. Její součástí se stala i zděná chata, zvaná po hlavním iniciátorovi stavby Reichlova. Dřevěná rozhledna stojí dodnes. Je v soukromém majetku a je velmi pěkně udržována. Na její vyhlídkovou plošinu vede 87 schodů. Výhled sice už není to co býval, protože stromy za těch několik desítek let její existence povyrostly, ale stále se je na co dívat.

Konopiště je romantický zámek s rozlehlým parkem, růžovou zahradou, skleníky, oranžérií a střelnicí ve stejnojmenné části města Benešov ve středních Čechách, 40 km jihovýchodně od Prahy. Leží asi 2 km na západ od centra Benešova. Předchůdcem zámku byl gotický hrad Konopiště, který vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Postupem času se na Konopišti vystřídalo mnoho šlechtických rodů, mezi jinými Šternberkové, Hodějovští z Hodějova, Vrbové z Vrtby. Právě za jejich držení došlo k rozsáhlým barokním úpravám zámecké budovy, a to zvláště v jižní části zámku. Sídlo následníka trůnu Zámek se zejména proslavil jako poslední sídlo Františka Ferdinanda d'Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v bosenském Sarajevu bylo záminkou k začátku první světové války. Zámek koupil v roce 1887 a v letech 1889-1894 zde probíhaly rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do forem gotiky. Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a uměleckořemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby, a to nejrůznějšího druhu. Rozsah těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy. Vyniká proslulá Esteho zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na Konopiště ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Ojedinělý je rovněž soubor církevních starožitností, vztahujících se ke kultu svatého Jiří, patrona rytířů. V okolí se nachází také zřícenina hradu Kožlí. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Schwarzenberská hrobka v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.