Délka toku: cca 2,8 km. Na území Prahy cca 1,2 km.Povodí: cca 7 km2.Ctěnický potok pramení ve Ctěnicích. Protéká zámeckým parkem. V délce cca 1,6 km opouští území Prahy na které se vrací na severním okrají vinoře, kde se vlévá do Vinořského potoka. Protéká katastrem Vinoř.

Již několik desítek let neslouží svému původnímu účelu secesně-eklektická budova bývalého vyšehradského nádraží. Částečně opuštěný obejkt chátrá a okolo bývalého nástupiště projíždí denně asi 120 vlakových souprav, ale ani jedna z nich tu nezastaví. Vznik zastávky podmínila stavba spojovací tratě mezi Habrovkou a nádražím na Smíchově. Na realizaci Spojovací dráhy čekali netrpělivě také v Ringhofferově továrně na železniční vagóny na Smíchově. Ty byly do té doby dopravovány spolu s dalším rozměrným nákladem, jako například kotle a těžké stroje, velice složitým způsobem na dnešní Masarykovo nádraží. Po naložení vagónu na mohutný valník probíhal transport přes Újezd do Karmelitské. Tam se odbočilo na Maltézské nám. a dále ulicí Lázeňskou a Mosteckou přes Karlův most a Křížovnické náměstí, kolem Klementina na Malý ryneček, přes Staroměstské nám., poté ulicí Celetnou, průjezdem Prašné brány do Hybernské a do dnešní Havlíčkovy ulice k nádraží. Takový transport úzkými pražskými ulicemi byl sice vždy vítanou diváckou senzací, ale zároveň velice složitou a riskantní záležitostí, kterou se zabývaly pouze renomované speditérské firmy a který si dnes už snad neumíme ani představit. Železniční stanice byla uvedena do provozu 15.9.1899 s budovou jejíž podoba nám dnes není známa. Zato se však dochovala zpráva o železničním neštěstí, které se 28.5.1901 v 7 hod. odehrálo přímo v prostoru stanice. Podle jízdního řádu tu měly projíždět dva protijedoucí vlaky v rozmezí jedné minuty. Vlak z Prahy se malinko opozdil, a přestože jeho strojvůdce, vida nepříznivé znamení, intenzívně brzdil, stejně tak jeho kolega ve vlaku přijíždějícího od Smíchova, došlo k čelní srážce. Nádraží se proměnilo v lazaret, a lékaři museli ošetřit několik desítek zraněných. V letech 1904-05 se dostalo vyšehradskému nádraží dnešní nové důstojné budovy. Zástavka byla spolu s některými dalšími neefektivními zrušena na přelomu 50. a 60. let 20. století. Diskuse o jejím zprovoznění definitivně ukončila výstavba trasy B, kdy se důležitou stanicí stalo Smíchovské nádraží. V současné době se mluví opět o zprovoznění v rámci zvyšující se důležitosti PID do které jsou zapojeny i železniční tratě vedoucí z Prahy do větších měst v její blízkosti. 

Na nejvyšším položeném místě středověkého města byla založena stavba kostela Narození Panny Marie ve 40-60. letech 13. století. Tehdy byla vystavěna trojlodní bazilika s polygonálně ukončeným presbytářem a v průčelí se dvojicí věží. K jižnému boku presbytáře byla ještě přistavěna Mariánská kaple. Původně se vcházelo do kostela severním portálem, ve druhé polovině 14. století byl vybudován současný západní vstup. Na konci 15. století byla jedna z věží přeměněna na dnešní věž se zvonicí, tvořící dominantu města. Nad zvoničním patrem byl zřízen ochoz s kružbovou balustrádou a později i byt hlásného. V roce 1555 věž vyhořela po úderu blesku, dnešní barokní báň pochází z roku 1804. Věž vysoká 74 m je dnes přístupná s průvodcem. Ve zvonici se nachází 4 zvony z nich největší sv. Václav váží na 1300 kg. V první polovině 40. let 18. století byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Západní průčelí zdobí bohatá kamenná reliéfní výzdoba z první čtvrtiny 16. století. Všechny prostory až na kapli sv. Jana Nepomuckého jsou sklenuty křížovými klenbami se žebry, závěr presbytáře pak paprsčitou. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkády na mohutných čtyřbokých pilířích. V presbytáři a sakristii jsou klenební konzole a svorníky plasticky zdobené. Kaple sv. Jana Nepomuckého je uvnitř oválná, sklenutá kopulí s barokní freskou z roku 1743 (veduta města Písku). Zařízení je pseudogotické navržené J. Mockerem při regotizační úpravě kostela, doplňují barokní obrazy. Oltář Panny Marie obsahuje cenný gotický deskový obraz Madony ze 14. století. V jižní lodi se nachází náhrobník z roku 1300.

Městys Brozany nad Ohří, v jehož jihozápadní části stojí nedávno renovovaná tvrz, se nachází přibližně 9 km jižně od města Litoměřice. Historie tvrzi Dřevěnou tvrz zde vystavěli mělničtí proboštové ve 14. století. Počátkem století následujícího byla přestavěna na zděnou. Sídlili zde mělničtí proboštové i další majitelé zdejšího panství. V roce 1502 získal zboží Jindřich z Vřesovic. Jeho vnuk Zikmund Brozanský z Vřesovic, který držel díl městečka s tvrzí v letech 1544-1598, ji nechal v roce 1559 přestavět na renesanční dvouposchoďový zámek a interiéry nechal vyzdobit biblickými výjevy a nápisy. Zbylé dva díly městečka vlastnili od roku 1558 Zajícové z Házmburka. Znovuspojení městečka V roce 1601 se všechny tři díly spojily v rukou jediného majitele – Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka. I tento majitel se podílel na stavebních úpravách zámku, nechal přistavět třetí patro a další dva arkýře. Fasádu nechal ozdobit sgrafitovými psaníčky. Jan Zbyněk pak roku 1604 zámek postoupil jako věno své manželce Polyxeně, rozené z Minkovic. V roce 1617 byly Brozany připojeny k roudnickému panství, patřící Lobkovicům. V roce 1631 zámek zpustošilo a vypálilo saské vojsko a tím ztratil svůj dosavadní lesk a význam. Další rána jej zastihla roku 1880, kdy vyhořel a následně byl zbaven vrchního patra a zbytků renesančních sgrafit. V 50. letech 20. století zde proběhly adaptace pro využívání zámku Jednotným zemědělským družstvem, později sloužil potřebám civilní obrany okresního národního výboru. V letech 2002–2005 probíhala rekonstrukce budovy, nyní slouží k pořádání různých kulturních akcí městyse. Objekt je přístupný v návštěvních hodinách. Podoba tvrzi Jednopatrová budova bývalé tvrze je obdélného tvaru s členěním neobvyklými polygonálními rizality po obou delších stranách. Při severní straně býval patrně hrazený dvorek, prostor příkopu je dnes zastavěn novostavbami. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Hazmburk. V kraji najdete i Lázně Mšené, zámek Doksany nebo chrám Narození Panny Marie a augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích nebo v Roudnici nad Labem.   M.K.