Jeden z nejhezčích domů v ulici T.G.Masaryka je dům s lékárnou U české koruny. Dům zdobí sgrafitová výzdoba provedená podle návrhu Mikoláše Alše a znázorňuje předložení receptu léku, sběr léčivých rostlin a výdej hotového léku.

Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.

Zříceniny tvrze Žerotice, přestavěné na zámek, se nacházejí ve stejnojmenné obci, ležící přibližně 6 km severovýchodně od Znojma. Zříceniny jsou volně přístupné. První zmínka o žerotické tvrzi pochází z roku 1358, kdy se majitelem obou dílů vsi spolu s tvrzí stal Beneš z Vajtmile. On i jeho potomci od té doby nesli přídomek Vajtmilnar ze Žerotic. Při proději Žerotic Lechovickým ze Zástřizl roku 1512 je již označena jako zámek (v dobové terminologii značí hrad), proto se zdá pravděpodobné, že ji Vajtmilnarové nechali přestavět. V roce 1559 se novým majitelem stává Fridrich Březnický z Náchoda a renesančního vzezření se tvrzi dostalo koncem 17. století za Jiřího hraběte z Náchoda. V roce 1643 zámeček poničili Švédové a von Blierové museli přistoupit k jeho opravě. Počátkem 18. století byly Žerotice připojeny Františkem Karlem Berchtoldem z Uherčic k želetickému panství a zámeček byl ponechán svému osudu. Areál tvrze vymezovala několikrát zalomená hradba, obklopená příkopem a valem, která v sobě ukrývala zástavbu, postupně se rozšiřující. Renesanční přestavba rozšířila dosavadní stavbu především o pilířové věžice při obvodové hradbě a arkádový ochoz při východním paláci. Dnes je zde možné obdivovat zříceniny severozápadní partie tvrze-zámečku, obvodní zeď na západě a pozůstatky věžic. M.K.

Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.