Autobusová zastávka Apolinářská ve stejnojmenné ulici slouží především pro dopravu mezi Karlovým náměstím a náměstím I.P.Pavlova.Pojmenování je odvozené od názvu ulice Apolinářská, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Protáhlý vrch Svinec (546 m.n.m.) se nachází 3,5 km jihozápadně od Nového Jičína. Masiv vrcholu je tvořen Křetínskými slepenci a pískovci s prostoupením žilami vyvřelých hornin těšínské asociace. Vrch poskytuje nádherné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Moravskou bránu i vrcholy Hrubého Jeseníku. Rostou zde poloteplomilná trávo-bylinná rostlinná společenstva i se vzácnými a ohroženými druhy. Na vrcholu se nachází Boží muka, na severním svahu o něco málo níže sjezdovka dlouhá 470 m a při turistické cestě vedoucí ke Starému Jičínu rovněž na úpatí poutní kaple sv sochou Panny Marie Lurdské u Oční studánky. K názvu vrchu se váže legenda o vzpurném pasáčku ovcí, kterému když jednou přinesla sestra oběd, tak na ni zvolal, že než aby toto jídlo snědl, to radši ať zkamení a sežerou svině. Jakmile to dořekl, vyběhly z lesa dvě svině, pasáčka ubily a snědly. Chléb, který mu byl přinesen zkameněl a ze džbánku vytryskla voda. Od té doby se vrchu nad studánkou říká Svinec.

Terasa Křížovnického náměstí je orientována na západ a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na panorama Pražského hradu.

Kostel byl postaven pro jezuity v letech 1654-1666 podle plánu italského architekta Carla Luraga. Krátce po svém dokončení byl vykraden pruskými vojsky. Následně v roce 1762 byl poškozen požárem. V roce 1773 byl řád zrušen a objekt převzala armáda. Po dalším požáru, který vznikl při opravách získaly věže v roce 1857 svoji nynější podobu. V roce 1900 byl kostel navrácen jezuitskému řádu. Trojlodní kostel se čtvercovým presbytářem má obdélníkový půdorys o rozměrech 40 x 20  m, strop ve výšce 20,3 m a lucerna nad kněžištěm je ve výšce 30 m. Průčelí zdobí dvojice věží a předsíň nad níž se nachází kruchta s varhanami. Původní výzdoba (freska) z doby výstavby kostela se nachází v kapli sv. Ignáce. Ostatní fresky z tohoto období byly zničeny při požáru v roce 1762. Ve téže kapli se nachází i obraz Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly od Petra Brandla. Hlavní oltář (iluzivní malovaná sloupová architektura) od Josefa Kramolína s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera pochází z roku 1765. Ze stejné doby jsou i barokní varhany vyrobené kralickým varhanářem Josefem Streusselem. Jde o jeden z nejstarších nástrojů ve východních Čechách.