Dnes již zaniklý hrad se nacházel na Zámeckém vrchu. Do dnešní doby se zachovaly jen terénní pozůstatky. Historie hradu Hrad Kynšperk byl založen někdy na konci 12. nebo počátku 13. století. V roce 1290 se objevuje jméno Wolfharda rytíře z Königsbergu. Po roce 1408 je město s hradem zastavováno českými králi různým šlechtickým rodům (Šlikové, Metternichové, Steinbachové ad.). V roce 1599 prodal Rudolf II. Kynšperk svému komorníku Janu Poppovi a ten ho po čtyřech letech prodal v roce 1603 Kašparu Belwitzovi z Nostwitz. Ten ještě téhož roku prodal hrad kynšperským měšťanům, kteří si zde zřídili radnici. Pro účast ve stavovském povstání se Kynšperk dostal do poddanství rodu Metternichů, který jej držel až do roku 1726. V roce 1647 bylo město zpustošeno švédskými vojsky a přitom zřejmě zanikl i hrad. Hrad pak posloužil jako stavební materiál při výstavbě Panského domu. Podoba hradu Po přestavbě roku 1525 měl hrad silné dvojité hradby s cimbuřím a krytou chodbou. Za hradbami uprostřed jádra stál třípatrový palác. Kromě něho tu stál ještě nově postavený tzv. letní dům. Brána s padacím mostem se nacházel na východní straně. Ze tří stran byl objekt obehnán širokým a hlubokým příkopem, čtvrtou stranu chránil příkrý sráz. Do dnešní doby se zachoval pouze hradní příkop. Při arechologickém průzkumu byla v hloubce 260 cm nalezena keramika, datovaná na přelom 12. a 13. století. Tipy na výlet Přímo v Kynšperku nad Ohří je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří nebo zámek Mostov. Ubytování najdete v Chebu.

Kostel sv. Josefa v Moravské Třebové je součástí Františkánského kláštera.

Čertův odpočinek je geologická pozoruhodnost nacházející se na hlavní vrcholové skále Černé hory (1085 m.n.m.) v Jizerských horách.Nazývá se tak skalní útvar s bohatým výskytem skalních hrnců a rýh. Podle legendy vznikl když zbožní lidé s kříži vyháněli pekelné síly z hor. Některé kameny čerti upravili tím, že si na ně sedli (tak vznikly skalní hrnce) a zanechali i při tom otisky  svých ocasů (což jsou odtokové rýhy skalních hrnců).

Další z mnoha rozhleden Děčínska stojí na Chlumu. Obliba a četnost rozhleden v tomto regionu se dá vysvětlit jednoduše tím, že se dá na co koukat. Dramatická krajina Českého středohoří na jedné straně a Krušné hory s Labskými pískovci na druhé straně přináší potěchu oku. Chlum je specifický tím, že má vrcholy dva. Malý Chlum (447 m n. m.) a Velký Chlum (507 m n. m.).  Specifický je také tím, že rozhledny stály v historii na obou těchto vrcholech. Na nižším zbudovali členové Horského spolku pro České Švýcarsko svou první spolkovou stavbu. Byla to malá turistická chata, která měla plochou střechu, jenž sloužila k vyhlídce. Otevřena byla 27. dubna 1879 v rámci celonárodních oslav stříbrné stavby Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Stavba na Malém Chlumu se těšila velkému náporu turistů a vedení horského spolku začalo pomalu uvažovat o rozšíření objektu o opravdovou rozhlednu. Ačkoli se původně plánovalo s věží kamennou, omezené finanční prostředky nakonec dovolily pouze rozhlednu ze dřeva, vysokou 14 metrů. Ta byla slavnostně otevřena 20. listopadu 1898, v roce kdy celá monarchie slavila 50. let vlády Františka Josefa I. Událost ovlivnil i sklon panovníkovy choti, na jejíž paměť byla věž nazvána rozhlednou císařovny Alžběty. Samotná rozhledna si moc velkou oblibu nezískala, několikrát ji vyvrátil vítr a definitivně se zřítila v roce 1915.Přesuňme nyní pozornost k vyššímu vrcholu. Pozornost společně s námi začali k tomuto vrcholu pomalu přesouvat i turisté. Pod Velkým Chlumem stála již od roku 1893 chata, nahrazena roku 1924 velkou restaurací s ubytováním. Bylo přirozené, že se začalo uvažovat i o stavbě rozhledny. Stavba z lomového a kamene a betonových tvárnic byla dle projektu děčínského architekta Jahnela zbudována v letech 1928 – 29. Šestnáctimetrová rozhledna nacházející se v nadmořské výšce 488 metrů byla slavnostně otevřena 18. května 1930. Po roce 1945 se rozhledna ocitla na okraji zájmu. Začala částečně sloužit jako vysílač a vystoupit šlo jen na dolní ochoz. Změna přišla až v roce 1996. Město Děčín provedlo rekonstrukci a rozhledna byla znovu zpřístupněna. Stalo se tak 12. Července 1997.   Rozhledna je volně přístupná a z Děčína se a po zdolání 83 schodů, uvidíte na jihu kopce Kukla s telekomunikační věží, Varhošť s rozhlednou a další vrcholky v Českém středohoří – Kletečnou, Milešovku, na západě pak pásmo Krušných hor a na severozápadě věž na Děčínském Sněžníku. Severní výhled omezují částečně stromy, přesto lze spatřit vrcholky Českého Švýcarska.