Na místě dnešního Štefánikova mostu stával kdysi řetězový most císaře Františka Josefa I., postavený v letech 1865-68. Pražáci mu říkali Eliščin, i když úředně se tak nikdy nenazýval. Šlo o největší pražskou stavbu z litiny. Tvořil ji nosník, zavěšený na šikmých řetězech, podepřený dvěma mohutnými litinovými branami ve stylu anglické tudorské gotiky. Však se také na projektu podíleli dva angličtí inženýři – Rowland Mason Ordish a Le Feuvre. Třetím autorem byl Max von Ende. Železnou mostní konstrukci, včetně věží, řetězů a výztužních nosníků, příčníků a podélníků mostovky, vyrobila a v roce 1867 smotnovala první mostárna v Čechách, kterou v karlíně založil angličan Ruston. Pražané měli tento krásný most rádi, připomínal slavnostní dny obou celozemských výstav v letech 1891 a 1895, dnes a denně věrně sloužil. Zmáhal stále narůstající a náročnější dopravní požadavky, až přišel den kdy podle odborníků a zjištěnách statických výsledků nemohl obstát. V posledních dnech jeho života byla vyloučena nákladní doprava a tramvaje směly jezdit jen ve 30 m vzájemných vzdálenostech. Po zatěžkávacích zkouškách dřevěného provizorního mostu, který postavili vedle, byl 28.11.1941 visutý železný most uzavřen. Sloužil Praze plných 78 let. Nějaký čas se chodilo po „Dřeváku“, až byl v roce 1951 otevřen dnešní most.

Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.

Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Vrtbovská zahrada Vrtbovská zahrada vznikla v první polovině 18. století jako součást areálu Vrtbovského paláce. Projektantem zahrady byl F.M. Kaňka. Zahrada v barokním slohu byla umístěna do svahu, ve kterém byly vytvořeny terasy spojené schodišti. Ve spodní části zahrady je sala terrena. Autorem sochařské výzdoby byl M.B. Braun. F.M. Kaňkovi se podařilo vytvořit tak zdařilé dílo, že proslavilo samotná Vrtbovský palác. Sochařská výzdoba Matyáše Bernarda Brauna, štukatury Tommasa Soldatiho, fresky Václava Vavřince Reinera v salle terreně.Zahrada je přístupná veřejnosti.