Skalní masiv nazývaný Rudolfův kámen (484 m.n.m.) se nachází asi 4 km po turistické značce vedoucí z Jetřichovic. Na jeho plošině byl v roce 1824 postaven Kinskými dřevěný altánek. Na skalním bloku se nacházejí železité inkrustace, který vytvářejí různé ornamenty a další podivuhodné tvary. řístup k altánu je volný i když poněkud obtížnější. Stoupá se skalní průrvou, po sešlapaných do skály vytesaných schodech a schůdcích, a také po železných žebřících.  Vrcholová plošina poskytuje dobrý kruhový rozhled.

Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1978. Má rozlohu 106 ha a rozkládá se na území katastrů Hlubočepy a Jinonice. Prokopské údolí patří mezi nejcennější přírodní území v Praze. I přes četné negativní zásahy člověka do tohoto prostoru se zde dochovala celá řada přirozených přírodních prvků. Mezi nejcennější patří profily prvohorními devonskými horninami, především vápenci, které jsou nalezištěm četných zkamenělin. Flóra je zde zastoupena skalkami a skalní stepí na diabasech a vápencích, dubohabrovými lesy, teplomilnými doubravami a suťovými lesy. Na stepích se vyskytuje česnek tuhy, česnek horský, lomikámen, rozrazil, tařice horská, šalvěj hajní, pěchava vápnomilná, hvězdnice chlumní, jetel alpský, meruzalka alpská, dymnivka dutá, sasanka hajní a další druhy rostlin. Fauna je zde mimo jiné zastoupena četnými druhy hmyzu, plazů, drobných hlodavců. Prokopské údolí je jedním z nejnavštěvovanějších přírodních míst Prahy.Chráněná krajiná oblast Český kras zasahuje svým severním cípem až na jz. území Prahy. Nejvýraznějším krasovým územím je tu Prokopské udolí, protékané Hlubočepským potokem. Najdeme tu typické krasové jevy, jako jeskyně a dutiny a také náznaky škrapových polí, místy vystupují strmé vápencové skály. Přestože bylo údolí v minulosti vážně narušeno těžbou v lomech, pálením vápna, výstavbou menších průmyslových závodů, silnice, železnice, zachovalo si své cenné přírodní hodnoty. Roste tu přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných, vyskytuje se tu řada bezobratlých živočichů hlavně měkkýšů a hmyzu. Jako na jediném místě v Praze tady roste suťový les, najdeme zde i dubohabrový les, teplomilnou doubravu, suché louky a pastviny. Výchozy silurských a devonských vrstev – vápenců, břidlic, vyvřelých diabasů. Skály představují unikátní geologický profil od svrchního ordoviku po střední devon; lze tady studovat vrstvu po vrstvě. Pozoruhodnou lokalitou jsou Hemrovy skály, vytvořené činností podmořské sopky před 430 mil. lety. Měla délku asi 5,5 km, šířku kolem 2 km, výška nade dnem moře se odhaduje na 200-300 m. Nejnavštěvovanějším místem údolí je romantické jezírko sevřené strmými vápencovými stěnami. Vzniklo po odstřelu skály v roce 1905 výronem spodní vody. Má plochu 25 arů, je dlouhé 107 m a široké 26 m, hloubka se pohybuje kolem 10 m. Ve strmé stěně nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou dobře viditelné otvory Klukovických (Korálových) jeskyní, jejichž celková délka je 68 m; nejdelší z nich měří 19,5 m. U osady Daleje bývala Prokopská skála se známou Prokopskou jeskyní, dlouhou 120 m. Našli se v ní pozůstatky pravěkého člověka, ale i kosti mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. Podle pověsti v ní žil jako poustevník sv. Prokop, který tu přemohl skupinu čertů, rušících jej při čtení bible. Dnes už bohužel neexistuje, v 19. století tu byl otevřen Prokopský lom, který v roce 1882 zničil poustevnu při jeskyni a v letech 1883-87 i jeskyni samotnou. Nestojí už ani kostelík sv. Prokopa, vybudovaný na vrcholku skály ve 2. pol. 18. století.

Palackého most. Palackého most přes Vltavu spojuje Smíchov s Novým Městem. Je určen pro automobilovou i tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Palackého mostu. Palackého most byl postaven v letech1876 – 1878 podle projektu J.Reitera. V letech 1950 – 1951 prodělal stavební úpravy a byl rozšířen. Most je postaven ze žulových kvádrů. Má sedm kleneb o rozpětí od 27,2 – 32 m a je 13,9 m široký. Je vyzdoben erby českých měst a reliéfy od B. Münzbergera. Původně byly klenbové kvádry z modré žuly, poprsní zdi průčelí z červeného pískovce a kuželky zábradlí z bílého mramoru, tedy v národních barvách. Pražské exhalace však tuto parádu poničily, červená, modrá a bílá časem zašly. Most měl při svých vstupech bohatou sochařskou výzdobu od Josefa Václava Myslbeka. Při náletech v únoru 1945 byla těžce poškozena, po letech byla obnovena ale to už byla přemístěna do parku na Vyšehradě kde zůstala dodnes. Sneseny byly také mostecké věže, kde se původně vybíralo mostné. Zůstala jen kamenná výzdoba – znaky měst, jimiž Vltava protéká: Rožmberka, Českého Krumlova, Českých Budějovic, Týna nad Vltavou, Zbraslavi, Vyšehradu a Smíchova. Další znaky patří městům na řece, do které se Vltava vlévá, českým městům na Labi: Mělníku, Roudnici, Litoměřicím, Ústí nad Labem a Děčínu. V letech 1950-1951 byla mostovka rozšířena z původních 7,7 metrů na dnešních 10,3 metrů. Přitom byly původní kamenné konzoly nahrazeny železobetonovými. Zachována zůstala jen kuželová balustráda s kamennými překlady. Pojmenování Palackého mostu. Původní název mostu byl dost dlouhý: „Kamenný most z Prahy na Smíchov“. Až na období okupace 1940 – 1945, kdy se most jmenoval Mozartův, nese jméno českého historika Františka Palackého.  

Na jaře roku 2007 postavila společnost Vodafone nedaleko obce Cerhovice telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Celková výška věže je 30 metrů, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů. Rozhledna je sice ocelové, ale trochu jiné konstrukce, než se obvykle telekomunikační věže stavějí. Rozhledna je čtvrcového půdorysu a schodiště vede po kraji tohoto půdorysu, zatímco ostatní rozhledny tohoto typu mají schodiště vřetenové umístené buď po obvodu tubusu nebo vložené uprostřed půdorysu. Výhled věže je trochu omezen severním směrem, kde brání vzrostlejší stromy a také to, že rozhledna nestojí přímo na vrcholu.Rozhledna u Cerhovic je volně přístupná.