Na jižním okraji města, na malém návrší lokality Sady bylo v letech 1959-1963 archeologickým průzkumem odkryty základy opevněného dvorce, patrně církevního charakteru. Základy ukazují na kostel (8-9. století) ve tvaru kříže nad jehož středem vystupovala mohutná čtverhranná věž. Stavba byla omítnuta, vymalována a opatřena maltovou podlahou. Střechu tvořily hliněné vypalované části. Byl to jeden z prvních zděných kostelů severně od Dunaje. Později byl ještě přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Odkryto bylo rovněž na 87 hrobů. Celý areál byl oddělen zídkou od přibližně 12 srubových staveb řemeslníků a jejich rodin. Také byla doložena srubová konstrukce dlouhá 36 m a široká 6 m, patrně schromaždiště kněží pro výuku. Místo bylo definitivně opuštěno v průběhu 13. století.

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je situována do městské části Krásné Březno. Areál je v příjemném přírodním prostředí na svahu Mariánské hory. Předchůdcem dnešní zoologické zahrady byla ptačí rezervace, kterou v těchto místech od roku 1908 postupně budoval významný ústecký podnikatel a milovník přírody pan Heinrich Lumpe. Proto se mu také říkalo Lumpepark. Po 2. světové válce se rezervace přeměnila na zookoutek, který se postupně utvářel v dnešní zoologickou zahradu rozmístěnou na ploše o současné rozloze 26-ti hektarů. Pestrý život v ústecké ZOO Návštěvníci zde mohou spatřit více jak 1.300 zvířat z 240 různých druhů. Mnoho z nich patří k velmi vzácným. Za všechny jmenujme orangutana bornejského, levharta mandžuského, parosničku rajskou, nosorožce tuponosého, jelena bělohubého či osla somálského. Pro návštěvníky ZOO je zde připraveno, zejména v letní sezóně, velké množství předváděcích akcí, jako cvičení lachtanů, procházka a cvičení slonů, "Medový strom" pro malajské medvědy, krmení tuleňů, mandrilů a pelikánů a další lákadla. Dále jsou zde pavilony slonů, kočičích šelem a terárium plazů. Ústecká zahrada je pojata velkoryse i co se týče atrakcí pro návštěvníky. Kromě dětských hřišť, kontaktní zoo, stánků s občerstvením a prodejny suvenýrů tu je také minigolf, dinosauří stezka a komplex tobogánů. K dopravě po části areálu lze také využít vláčku.     Jak do ZOO Ústí nad Labem Když pojedete z centra města tak stále po hlavní silnici, po Labském nábřeží, za novým mostem první odbočka vlevo (světelná křižovatka) po zhruba 100 m vpravo je parkoviště přímo naproti hlavnímu vchodu do ZOO.  

Bronzová socha sv. Jan Nepomuckého je nejznámější sochou Karlova mostu. Zhotovit jí v roce 1683 nechal svobodný pán Wunšvic za náklad 7000 zlatých. Na jejím vzniku se podílelo několik mistrů. Hliněnou skicu sochy vytvořil vídeňský sochař Matyáš Rauchmüller. Dřevěný model zhotovil v roce 1682 Jan Brokoff. Bronzový originál v roce 1683 v Norimberku odlil Wolfgang Jeroným Heroldt.Plastika znázorňuje světce s tradiční gloriolou s hvězdami. Je umístěna na trojdílném podstavci s reliéfy zachycujícími jeho příběh.

Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.