Rozhledna na Černé hoře (1299 m) nad Jánskými Lázněmi je unikátem mezi našimi rozhlednami. Není to ovšem první vyhlídková stavba, která stojí na tomto vrcholu Krkonoš. Historie pamatuje již dvě dřevěné rozhledny, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století, kdy se Janské Lázně začaly stávat jedním z center turistického ruchu v Krkonoších. Nejprve roku 1896 nechal provozovatel místní restaurace Rudolf Bönsch vybudovat nízkou dřevěnou konstrukci. Ta však brzy nestačila zvýšenému zájmu turistů, a tak musela na přelomu století ustoupit nové. Ta byla již 10 metrů vysoká, krytá a na vyhlídkové terase byl dalekohled a plastická výhledová mapa. Sloužila do 20.let kdy musela být kvůli značnému opotřebení uzavřena. Na novou vyhlídkovou věž si musela vrchol Černé hory počkat takřka osmdesát let. Při její stavbě byl originálně použit jeden ze stožárů kabinkové lanovky, která vozila na vrchol turisty již od roku 1928. Když byla roku 1981 zrušena a nová vedena jinou trasou, zůstal stožár č. 8 na svém místě. Ten využilo sdružení Panorama pro výstavbu nové rozhledny. Ve spojení s mobilním operátorem tak byla 1.ledna 1998 otevřena unikátní vyhlídková věž. Konstrukce stožáru byla doplněna o vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů na kterou vede točité schodiště se 106 stupni s úpravou umožňující zimní provoz. Na rozhledné jsou umístěny vysílače mobilních operátorů a také kamera pořadu České televize panorama. Rozhledna je otevřena celoročně do 16 hodin, podmínkou je však dobré počasí.

Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy v měřítku 1:4320.

První záznamy o Hodkovíčkách pocházejí ze 13. století, kdy je vlastnila vyšehradská kapitula a kdy k tomuto území také patřila Lhotka, Nové Dvory a Zátiší. K území Prahy byli Hodkovičky připojeny v roce 1922. Původní název osady byl Boskovice a byl odvozen od jména Hodeček. Dnešní zdrobnělina názvu vyjadřuje „malé Hodkovice“.

Historie výstavby jaderné elektrárny Dukovany sahá do počátku 70 let. 20. století. Tehdejší československé vedení podepsalo s vedením Sovětského svazu dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. Prví blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Více jak 80% zařízení pochází z naší výroby. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. V roce 2011 pokrývala elektrárna 20% spotřeby v ČR a cena vyrobené elektřiny se pohybuje okolo 60 hal./kWh. V roce 2012 vyrobila jaderná elektrárna přes 14 mld. kWh elektřiny. Životnost je plánována na 30 let s rekonstrukcí pak 60 let. V současné době (2013) se uvažuje o dostavbě pátého reaktoru, předpokládané zprovoznění je okolo roku 2035. Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi ty nejbezpečnější elektrárny na světě. Za celou dobu provozu se stala jediná nehoda drobnějšího charakteru, která navíc nesouvisela přímo se výrobou elektřiny, šlo o požár transformátoru, přesto došlo k úniku chladícího oleje do Dalešické přehrady, kde byly použity norné stěny. V souvislosti s jadernou elektrárnou Dukovany byly natočeny dva celovečerní filmy. Tím prvním je tendenční politicky zaměřený československý film Atomová katderála (1984), pojednávající o výstavbě této jaderné elektrárny a problémy s tím související (hlavně soudruhů ? ). Tím druhým filmem je rakouský film Jaderná havárie: Den první. Film natočený v roce 2008 pojednává o fiktivní havárii jaderné elektrárny Dukovany a s tím související problémy a následky hlavně na blízkém rakouském území (zřejmě stále jsou naše zařízení některým lidem trnem v oku). Součástí elektrány je informační centrum, jehož provoz je celoroční.