Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.
Doporučujeme
Hrad Pecka
Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.
Barokní poutní areál Kostelní Vydří se nachází zhruba 3 km severně od Dačic. V roce 1694 koupil zdejší panství Gerhard Jindřich Butz z Rolsbergů. V té době se vyprávělo, že na kopci nad vsí se občas objevuje pozoruhodná záře. Na radu Felixe Karla Slavaty vystavěl roku 1709 baron Butz na místě Božích muk kapli a umístil do ní obraz Panny Marie Karmelské. Od té doby sem začínají přicházet poutníci. Po 30 letech přestavuje kapli zakladatelův synovec Matěj Jindřich Butz. V druhé polovině 18. století se střídají majitelé panství. I nový majitelé o toto místo pečují a tak v letech 1787-1789 zde vzniká barokní poutní areál. Postupně byla vystavěna budova kláštera, loď kostela, ambity, ohradní zeď se třemi branami. Původní kapli dnes tvoří presbytář kostela. Za éry socialismu poutní areál chátrá. Po nucené odmlce se sem v roce 1990 karmelitáni vracejí a vrací tomuto místu opět jeho původní obraz a vystavěna byla nová budova kláštera. Interiér kostela je přizpůsoben řádu karmelitánů. Strop byl vymalován obrazy s mariánskou a karmelitánskou tématikou. Ze staršího vybavení pochází křtitelnice, kazatelna a boční oltáře sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. V areálu funguje karmalitánské knihkupectví, které prodává nejen církevní literaturu, ale běžnou beletrii, průvodce a hlavně klášterní bio produkty jako bylinné sirupy, zavařeniny, víno, pivo apod.
Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.