Historie tohoto místa je známa již od 17. století. Tehdy zde stávala dřevěná kaplička. Původně se zdejší místo nazývalo Královská louka, poté co se sem začali konat procesí při kterých byl nesen kříž se začalo místu říkat Křížový vrch. Počátkem 19. století nechal sedlák pan Neugebauer postavit kapličku novou a do ní dovézt obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. Kaple však byla malá a chudě zařízená. Na popud frývaldovského kaplana byla započata sbírka na novou zděnou kapličku. Roku 1845 byly položeny základy. O rok později byla na věž posazena plechová kopule a do ní uloženy tehdejší mince a bankovky. Na čtyřech mramorových deskách zavěšených na kúru jsou uvedena jména mecenášů kteří nejvíce přispěli na výstavbu kaple. Před druhou světovou válkou se zde konaly bohoslužby každou neděli. Za komunistické éry se o kapličku starala paní Josefa Havelková z Jeseníku a tak byla kaple uchráněna před devastací. V kapli dnes visí obraz sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie. Ta je vyobrazena jako dívka, která klečí a předčítá z bible. V lucerně pak visí malý zvon zhotovený v roce 1723. Původně však visel v kapli obce Dub na Novojičínsku. Za druhé světové války byl odebrán na válečné účely. Jako historický zvon nebyl hned roztaven a po válce byl navrácen. V rámci restitucí byl poskytnut děkanátu Jeseník a následně zde zavěšen. Zvon má průměr věnce 32 cm. Takové štěstí však neměly původní dva zvony ze zdejší kaple. Jeden byl roztaven za první světové války (z roku 1847), druhý pořízený v roce 1921 postihla stejná příhoda za druhé světové války. Na Křížový vrch s kaplí vede turisticky značená cesta z Jeseníka pokračující na vrchol Zlatý Chlum s rozhlednou.

Dominantou městečka Spálené Poříčí je původně renesanční, pseudogoticky upravený zámek. Historie zámku První zmínka o obci Poříčí pochází z roku 1239. Roku 1391 koupil panství Jindřich z Elsterberka, který pravděpodobně nechal v Poříčí postavit tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1413. Pak se majitelé tvrze často střídali, což vedlo k jejímu zpustnutí již v 15. století. Zašlou slávu jí dal až Jan Roupovský z Roupova, který statek koupil kolem roku 1506. Roupovští pak vlastnili Poříčí do roku 1587, kdy je koupil Karel Kokořovec z Kokořova. Ten rozsáhlé poříčské panství rozdělil na dvě části. Část připojil ke Šťáhlavům a část s tvrzí postoupil své sestře Kateřině, provdané za Jana nejstaršího Horčice z Prostého. Roku 1603 Poříčí zdědila jejich dcera Saloména, provdaná za Adama staršího Vratislava z Mitrovic. Adam panství rozšířil a starou tvrz nechal přestavět na renesanční zámek. Třicetiletá válka poříčské panství silně poznačila, kdy bylo městečko roku 1620 vypáleno generálem Buquoyem a roku 1645 vyplenili městečko i zámek vojáci pluku Pocarne. Katastrofa, která městečko postihla, mu dala i název, a proto se od té doby nazývá Spáleným. Roku 1749 se ustálila i neustálá změna majitelů zámku, kdy panství získala metropolitní kapitula sv. Víta v Praze. Roku 1948 byl zámek zestátněn a v devadesátých letech 20. století opět v restituci navrácen původnímu majiteli. Metropolitní kapitule sv. Víta náleží zámek Spálené Poříčí dodnes. Dispozice zámku Zámek je čtyřkřídlá patrová budova s fasádou zdobenou renesančními sgrafity. Vstup do nádvoří má podobu půlkruhového bosovaného portálu průjezdu v přízemí hranolové, pseudogoticky upravené věže. Na vnější straně je nad bránou vsazena erbovní deska stavitele zámku Adama staršího Vratislava z Mitrovic a jeho ženy Salomeny, rozené Horčicové z Prostého. Pod cimbuřím věže je vidět znak metropolitní kapituly sv. Víta. Ve východním křídle zámku se v ose vstupu nachází průjezd do parku s barokní kašnou a rybníčkem. Interiéry zámku byly adaptovány na nové účely, pouze malá část z nich slouží k umístění expozic věnovaných dějinám města a řemesel. V části objektu sídlí i Církevní ekologická střední škola. V některých místnostech přízemí budovy se dodnes dochovaly renesanční klenby, sál, jenž slouží jako obřadní a koncertní síň, má také zachovalý renesanční kazetový strop. Tipy na výlet Vypravit se můžete třeba na zámek Hradiště, ve kterém také sídlí Muzeum jižního Plzeňska. Také můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.  

Již v 15. století zde byla postavena kaple Čtrnácti sv. pomocníků. V letech 1656-70 zde vznikl klášter Paulánů, jenž byl Josefínským výnosem v roce 1787 zrušen. V roce 1790 získali Světce v dražbě Windischgrätzové. V letech 1857-60 se kníže Alfréd I. snažil přeměnit areál kláštera ve výstavné rodinné sídlo. Budova konventu byla upravena k obývání, odsvěcený kostel, zakomponovaný do romantického zámku byl však po smrti knížete v nedokončeném stavu zakonzervován a je z něj i dnes zřícenina zůrstající vegetací (čevenec 2009). Kostel měl křížový půdorys s mohutnou kupolí nad křížením a dvě věže. V bývalém zámku je dnes učiliště a centrum odborné přípravy.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 8,45 ha a rozkládá se na území katastru Bohnice. Geologický podklad masívu tvoří starohorní břidlice se žilami vulkanických hornin. Na horních okrajích se vyskytují sprašové návěje. Vyskytuje se zde kakost nachový, kostřava přitvrdlá, tařice bílá, kavyl Ivanův a další.