Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.

Při obcí Ládví na úpatí vrchu Vlková, nedaleko Prahy byla v roce 2009 vystavěna železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ocelový tubus vysílače má výšku 45 m, vyhlídková plošina ve tvaru půlkruhu se nachází ve výšce 25 m a vede sem na 150 schodů točitého vnějšího schodiště. Rozhled je převážně východním a čátečně i jižním směrem. Severní a západní stranu kryje vrch Vlková. Vidět je tak zejména na Čerčansko a vrcholky kolem řeky Sázavy. Rozhledna je otevřená volně v období od 1.3. do 31.10., přes zimu je přístup uzamčen.

Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Autor je Jan Oldřich Mayer, který ji zhotovil v roce 1707 na náklady Krištofa Mořice Withauera, rady purkrabství hradu. Sv. Antonín Paduánský, člen řádu františkánů, pocházel z Portugalska. Měl kazatelské nadání a dar výřečnosti. Původem byl šlechtic, který se vzdal majetku, aby mohl být přijat do řádu. Již rok po své smrti roku 1232 byl prohlášen za svatého pro zázračné účinky modliteb, s nimiž se lidé k němu obraceli jako k pomocníkovi při hledání ztracených věcí. Byl také vzýván neplodnými i těhotnými ženami. Na soše je znázorněn s Ježíškem a lilií. Po stranách stojí dvě vázy, na pravé jsou zobrazeny výjevy z legendy o světci.