Renesanční zámek Přerov leží přímo centru tohoto hanáckého města. Hrad jako předchůdce Na místě původního slovanského hradiště byl na přelomu 11. a 12. století vybudován středověký hrad. V 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. po založení města v JZ části hradiště byl vybudován gotický hrad bergfritového typu s velkou okrouhlou věží. Od počátku plnil strážní i obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. Královským (později markraběcím) majetkem zůstal Přerov do roku 1413, kdy jej dal poprvé do zástavy Václav IV. pánům z Tvorkova. V husitských válkách se o hrad několikrát bojovalo a v roce 1487 jej získali Pernštejnové. V 90. letech 15. století se konala přestavba v pozdně gotickém stylu. Přestavba na renesanční zámek Za Vratislava z Pernštejna, v 60. letech 16. století, byl hrad zcela přestavěn v renesanční zámek. K dalším úpravám došlo za Karla st. ze Žerotína mezi lety 1612-1615, kdy přerovský zámek získal dnešní podobu. Byl rozšířen přístavbou 2. patra, v zámeckém příkopu byly postaveny renesanční konírny. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů a v roce 1918 ho prodali městu Přerovu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Expozice V současnosti si návštěvník může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné, pamětní síň A. Mervarta a J. Bajáka, expozici Jan Blahoslav a čeští bratří, památník J. A. Komenského, školní třídy ze 17. století, z doby Rakouska – Uherska, 1. Československé republiky a z 50 let 20. století. Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno v roce 1888 Františkem Slaměníkem a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v roce 1902. Podoba zámku Přerovský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova kolem nevelkého nádvoří. Objekt je ze 3 stran obklopen příkopem, přes nějž vede na SV straně kamenný most ke vstupnímu portálu. V JZ křídle stojí třípatrová okrouhlá věž, která byla při rekonstrukci v roce 1997 nově zastřešena a nabízí návštěvníkům vedle pěkné vyhlídky na město a okolí taky expozici Tajemství tónu zvonu a Veduty Přerova. V JV křídle jsou zachovány pozdně gotické architektonické články, v přízemí a zčásti v 1. patře je možné vidět renesanční klenby. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy. Tipy na výlet Navštívit můžete větrný mlýn Rymice a soubor lidových staveb Rymice. O něco jižněji najdete Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které patří na Seznam UNESCO. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Chropyně, rozhledna Vitčice, zámek Tovačov, zámek Hrubčice, zámek Plumlov, zříceninu hradu Otaslavice nebo lázně Skalka. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Bechyňský kostel sv. Matěje je situován na hlavním bechyňským náměstí T.G.Masaryka. Stavba byla vybudována patrně na přelomu 13. a 14. století. V letech 1613-1615 byla provedena přestavba hrazená majitelem panství Adamem ze Šternberka a hejtmanem Ondřejem Holušickým. Tehdy byla vystavěna 36 m vysoká věž a v interiéru kůr. V roce 1740 dostal kostel barokní úpravu, nad presbyteriem byl vyzdvižen štít a věž dostala cibulovitou báň. Kostel se netradičně do náměstí otvírá svým presbyteriem. Jde o gotické síňové dvojlodí s přetiboce zakončeným presbyteriem doplněným opěráky. Kousek vedle presbyteria je situována kostelní věž. Presbytář je sklenut síťovou klenbou s profilovanými žebry. Zhruba 21 m dlouhá loď se lomenými okny pak klenbou křížovou s hřebínkovými žebry. V přízemí pětipatrové věže je situována sakristie. Zařízení v interiéru pochází ze 16. až 18. století. Hodnotnou památkou je cínová křtitelnice s figurálními reliéfy (1555), obraz Klanění králů namaloval Cornelius de Vos (1620-1630). Zbytek vybavení je pak převážně barokní. Věž kostela kde se až do 50. let 20. století nacházel hlásný je přístupná veřejnosti (otevírací doba).

Tvrz Křepenice se nachází na okraji stejnojmenné obce. Historie tvrze Zdejší panství získal v roce 1580 Jakub Krčín z Jelčan. Do čtyř let zde vyrostla pohodlná renesanční rezidence. Po jeho smrti v roce 1604 připadla tvrz Petru Vokovi z Rožmberka. Od něj je vzápětí koupil Zdeněk Popel Lobkowicz. Až do roku 1933 byly majitely osoby z rodu Lobkowiczů a Schwarzenberků. V roce 1933 kupili tvrz MUDr. Rudolf Chodounský a MVDr. Pišvejc. Za druhé světové války byla tvrz zabrána pro jednotky SS a sloužila jako cvičiště. Po roce 1948 zabralo tvrz JZD. V současné době opět patří Chodounským a pomalu se vzpamátovává ze své dlouhé devastace. Podoba tvrze Obdélníkový půdorys areálu tvze je vymezen hradební zdí s nárožními stavbami, bývalými baštami. Tři ze čtyř se dochovaly, čtvrtá byla přestavěna na hospodářské stavení. V severozápadní nárožní budově se nachází brána s bývalým padacím mostem. Vstup do tvrze byl po 70 m dlouhém mostě. Hlavní obytnou stavbu představuje patrová budova čtvercového půdorysu s jehlancovou střechou. Uvnitř se dochovaly části původní dispozice, renesanční klenby a malované trámové stropy. V případě ohrožení mohla okolí tvrze zatopit voda. Křepenická tvrz je v soukromých rukou a prozatím je nepřístupná. Za návštěvu v okolí stojí zejména zřícenina větrného mlýnu v Příčovech. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Ostromeč nebo zámek Radíč. Ubytování naleznete na Nové Živohošti nebo v Sedlčanech.

Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).