Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.

Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.

    V závěru roku 2010 otevřel CZECHDESIGN vlastní prostor, který se postupně stává dějištěm mladého českého designu. Na realizaci tohoto prostoru se podílelo mnoho českých výrobců a designérů, ale také čtenářů portálu www.czechdesign.cz. Prostor CZECHDESIGN.CZ, o. s. ve Vojtěšské ulici, v Praze 1 slouží jako prostředník mezi designéry, veřejností a výrobci. Jeho součástí je i Galerie/CZD a odborná knihovna s materiály, katalogy a publikacemi, které jsou věnované designu. Pravidelně se zde konají komorní výstavy, přednášky, besedy a workshopy určené pro odbornou i širokou veřejnost, ale také setkání výrobců s designéry.