Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.

Kde jsou lidé, tam bývá i láska. Ne jinak je tomu na Karlově mostě. Snad jen s tím rozdílem, že je tady romantičtější a svátečnější. Se spoustou svědků. Živých i kamenných.

Hornické muzeum Příbram, zřizované Středočeským krajem, bylo založeno v roce 1886 a v současnosti patří k největším hornickým muzeím České republiky. Nabízí ke zhlédnutí 60 stálých expozic v Hornickém skanzenu Březové Hory v Příbrami a pobočkách v Památníku Vojna Lešetice, Skanzenu Vysoký Chlumec, Muzeu zlata Nový Knín a v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota. Muzeum spravuje více než 40 historických industriálních objektů a umožňuje též prohlídku několika kilometrů podzemí březohorských dolů.   Pobočky muzea Hornický skanzen Březové Hory Památník Vojna Lešetice Skanzen Vysoký Chlumec Muzeum zlata Nový Knín Muzeum Špýchar Prostřední Lhota  

Počátky děčínského muzea klademe sice do 19. století nicméně novodobá historie se datuje od roku 1945. Tehdy byly sloučeny sbírky Městského muzea v Děčíně a Městského muzea v Podmoklech. Muzejní fond byl obohacen o řadu konfiskátů ze soukromých sbírek a průběžně doplňován sběry, dary a nákupy. Prvotní problémy s nedostatkem prostor byly vyřešeny roku 1953, kdy muzuem dostalo bývalý lovecký zámeček Thun-Hohensteinů.Velkým výstavním počinem se stává expozice Vývoj lodní dopravy na Labi otevřená v roce 1969 - v roce, kdy je muzeu jako jedinému na našem území udělena specializace právě v oblasti historie lodní dopravy po celém toku Labe. Proto také muzeum disponuje jednou z největších knihoven o plavbě vůbec a vlastní i rozsáhlý fotoarchiv plavidel, sbírku starých vodních map Labe a Vltavy, obsáhlý soubor konstrukčních nákresů a mnohé další reálie dokumentující tento specifický způsob dopravy a přepravy. Koncem sedmdesátých let dostalo muzeum do své správy také dvě pobočky - muzea v Rumburku a Varnsdorfu, a je tomu tak dodnes.Sametová revoluce přinesla i pro zdejší muzeum velký zlom. Svou činnost mohli odborníci na jeho půdě konečně zaměřit na skutečnou vědeckou práci, zejména na hlubší zkoumání a mapování regionální historie (brzy po revoluci muzeum otvírá například stálou expozici Gotická plastika na Děčínsku), svůj prostor pravidelně dostávají také regionální umělci či výtvarné skupiny, a daleko větší pozornost je věnována údržbě sbírek, zejména pak restaurování děl jsoucích  často na pokraji zkázy.Muzeum také rozšířilo své výstavní prostory - na Děčínském zámku byla zřízena nejprve expozice loutek zapůjčených ze sbírek Milana Knížáka (1998 - 2002) a později byly otevřeny stálé expozice z našich sbírek - Zámecká zbrojnice, Umění baroka, Veduty Děčínska, v roce 2005 přibyl také Děčínský zámek v proměnách doby. Stálá expozice Vývoj lodní dopravy na Labi. Město na louce (výsledky archeologického výzkumu středověkého Děčína). Gotická plastika na Děčínsku - Obrazová galerie (od baroka po 20. století). Procházka starým Děčínem. Zámecká zbrojnice Veduty Děčínska Děčínský zámek v proměnách doby