Zřícenina hradu Lipý leží nedaleko centra České Lípy, na břehu řeky Ploučnice. Historie hradu Roku 1277 jej jako vodní hrad založil Chval z rodu Ronovců. Hrad velmi rychle zaujal významné místo mezi sídly tohoto mocného rodu. Ve 30. letech 13. století začíná okolo hradu vznikat poddanské město – Lipá. Roku 1327 koupili hrad další příslušníci odnože Ronovců, páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do počátku 16. století. Páni z Dubé prováděli na hradě intenzivní stavební činnost, zejména v renesančním slohu. Poslední z majitelů hradu z rodu Berků z Dubé, Adam, měl s manželkou Annou jediného potomka, dceru Annu Marii, které také před svou náhlou smrtí roku 1607 odkázal všechny svoje statky. Ta ovšem Lipou nedržela dlouho, stejně jako další majitel Volf ze Salhauzenu, jemuž za svou účast na stavovském povstání, byl Lipý zkonfiskován a roku 1622 jej od české komory zakoupil Albrecht z Valdštejna, který jej přivtělil ke svému frýdlantskému vévodství. Význam hradu začal upadat, sídelní funkci převzal Nový Zámek a byly prováděny již jen nejnutnější úpravy. To se nezměnilo ani po zavraždění Albrechta z Valdštejna, po němž drželi Lipý Harrachové a posléze Kounicové. Ti až do roku 1822. Požár roku 1820 a pozdější prodej do rukou majitele cukrovaru předurčily konec hradu Lipý ve své středověké podobě. Budovy byly přestavěny na hospodářské účely a po ukončení cukrovarské činnosti byl objekt přestavěn na nouzové byty. Podoba hradu Prvotní hrad Lipý byl velmi jednoduchou stavbou, jedinou kamennou budovou byl okrouhlý bergfrit. Vzrůst významu hradu v první polovině 14. století přinesl i jeho přestavbu ve zcela kamenné sídlo. Poslední známou stavbou této fáze je záchodová věž představující v našich končinách nepříliš časté řešení hygienického zázemí hradu nepochybně kvalitnější než obvykle používané prevéty. Postavena byla z vnější strany obvodové hradby mezi palácem a bergfritem, tedy směrem k řečišti Ploučnice. Někdy na konci 14. století došlo k další výrazné přestavbě hradu především na jižní straně jádra. Z jižního objektu se dochovaly dva obdélné válené zaklenuté sklepy. Z popisu z roku 1502 víme, že hrad měl vodní příkop, přes který vedly dva mosty. Nastupující renesance přetvořila starý hrad v sídlo právem označované za zámek. Úpravy se týkaly především mladších hradních paláců, které byly spojeny do jedné zámecké budovy. Citlivý archeologický výzkum v 90. letech 20. století zbytky hradu citlivě zakonzervoval. Tipy na výlet Přímo v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a samotné Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, tvrz Jiljov, zříceninu hrádku Vítkovec nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete přímo v České Lípě.  

První městské opevnění vzniklo se založením města od druhé poloviny 15. století. Později pak bylo zdokonaleno. Vnitřní opevnění se v nějakém uceleném celku nedochovalo, je pouze trochu patrné v zadních částech domů. Nejlépe dochovaná část vnějšího opevnění najdeme na západní straně při ulici Žižkova. Jde o hradební pás s dvěma dochovanými baštami a bránou předbraní. Bašty po té co ztratily vojenský význam, byly pronajímány řemeslníků a využívány také jako skladiště. Dnes je v jedné z nich restaurace a v druhé, muzeum Zkamenělý les. Další dochovanou částí je severní strana, kde je hradba doplněna několika půlkruhovými nízkými věžemi či baštami.

Raně gotický kostel sv. Jakuba v Tečovicích má svoje počátky v 60. letech 13. století. Stavba kostela je tvořena čtvercovým presbyteriem, lodí a sakristií. Kryje ji šindelová střecha s malou vížkou zakončenou cibulovitou bání. Významným prvkem je gotický portál pocházející patrně od stavební huti cisterciáckého kláštera na Velehradě. V interiéru jsou vidět nástěnné malby ze 14. století.

Poutní místo Dřižina se nachází v malém tichém údolí Vojenického potoka, asi 1,5 km severozápadně od obce Vojenice, z nějž sem vede značená cesta. Nejbližším větším městem je Opočno, odkud sem rovněž vede značená cesta. Zdější místo se původně jmenovalo Křížovka, podle kříže, který zde stával odnepaměti. V roce 1883 nechal zdejší kaplan Alois Mádr pořídit železný kříž v gotickém stylu, který byl odlit v huti ve Slezsku. Ku příležitosti 40. výročí panování císaře Františka Josefa I. byla v roce 1889 zde postavena kaple, zasvěcená Panně Marii Lurdské. V místech dnešní lurdské jeskyňky od pradávna vyvěrá pramen čisté vody, jemuž někteří lidé připisují zázračná uzdravení. Od postavení kaple se zdejšímu místu začalo říkat Dřízna a stalo se posvátným poutním místem. Spolu s kaplí bylo postevano ve stráni nad údolím 14 kapliček Křížové cesty ukončené Božím hrobem vytesaným ve skále. Celý areál byl postaven z darů věřících a z iniciativy již zmíněného kaplana, jemuž pak věřící z úcty postavili zde pomník. V roce 2001 byl v jižním cípu areálu postaven dřevěný altánek. V roce 2003 byl pak celý areál mimo kaple zrenovován a doplněn krytým podiem, kde jsou slouženy mše svaté.