Historie hradu Necelé dva kilometry jižně od Kanic, v okrese Domažlice, se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu Netřeb. Jeho zbytky zakrývá pozoruhodný háj se stovkami tisů, jejichž stáří se odhaduje až na 800 let. Tyto stromy tak byly tichým svědkem při budování hradu Děpoltem z Rýzmberku v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka byl pánem na blízkých Kanicích. Hrad se proto na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak Netřeb. Koncem 14. století přešel hrad do držení lokalního rodu vladyků Kanických z Čachrova. Pozdější generace tohoto rodu hrad opustily a usídlily se na tvrzi v Kanicích. Důvodem byla jednak větší pohodlnost tohoto sídla, ale také požár, který hrad poničil v první čtvrtině 15. století. Jeho známky v podobě do červena vypálené malty a ožehnutých kamenů jsou doposud patrné na vnitřních zdech zříceniny. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Dispozice hradu Hrad vybudovaný na úzkém ostrohu se skládal z obytné věže a obvodové hradby. Z věže se zachovaly 2 stěny s vylámaným otvorem střílny. Obvodová hradba přežívá v několika fragmentech. Od ostrohu odděloval hrad hluboký šíjový příkop, v němž byla vytesána nádržka na dešťovou vodu. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo zříceninu hradu Pušperk.Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Zde najdete i starý Černínský zámek Chudenice. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

V Heřmanově Městci, v okrese Chrudim, v Pardubickém kraji mělo židovské osídlení velmi dlouhou tradici. Prvé zmínky o Židech v Heřmanově Městci a okolí se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století. Velmi zachovalý Židovský hřbitov je doložen k roku 1667. Další rozmach židovského osídlení v Heřmanově Městci znamenal rok 1686. V tom roce morová epidemie zkosila velký počet místních obyvatel, proto majitel panství, hrabě Ferdinand Leopold Špork, pozval Židy k osídlení prázdných domů. Židovská modlitebna změnila během roků několikrát své místo i prostředí. Nejstarší modlitebna heřmanoměsteckých Židů stála v původní židovské čtvrti v dnešní Pokorného ulici. Po požárech v 17. stol. bylo židovské obyvatelstvo přesídleno do dnešní Havlíčkovy ulice. Roku 1760 si tam postavili barokní synagogu, kterou v roce 1870 přestavěli do dnešní novorománské budovy. Autorem plánů byl architekt František Schmoranz. O pár let dříve tu již stála také budovy židovské školy, která k synagoze přiléhá. Škola působila v budově až do svého zrušení v r. 1909. Také byla úředním místem a bytem krajského rabína. V úrovni prvního patra byla spojena krytou balkonovou chodbou s ženskou galerií synagogy. V synagoze se bohoslužby konaly do 2. světové války. Po začátku okupace byly náboženské obřady zakázány. Vybavení synagogy bylo odvezeno do shromaždiště  předmětů v  židovském muzeu v Praze. Ze štítu synagogy byly odstraněny desky desatera Během války sloužila synagoga jako skladiště. Od roku 1949 využívala její prostory k bohoslužebným účelům Českobratrská církev evangelická. Synagoga a později i budova židovské školy postupně chátraly. Spojovací chodba mezi nimi byla v roce 1952 zbourána. Školu i synagogu od Českobratrské církve vykoupilo v polovině 80. let město. Na přelomu tisíciletí byly oba objekty krásně zrekonstruovány a využívají se ke kulturním účelům. V rámci rekonstrukce byla obnovena spojovací balkonová chodba mezi galerií v synagoze a prvním poschodím bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly vráceny desky desatera a na čelní stěně obnoven hebrejsky psaný text starého žalmu. Dochoval se také dřevěný svatostánek, dřevěná ženská galerie i ornamentální výzdoba. Budova židovské školy dnes slouží jako galerie.

Projekt Curia Vítkov si dal za cíl vybudovat repliku venkovského velmožského sídla, neboli kurie, z 12.století. Na kopci nad vsí Horní Vítkov, která je vzdálena 5 km od města Chrastavy a asi 15km od Liberce, vzniká dvorec s objekty, které byly typické pro tento typ raně středověkého sídla na přelomu 12. a 13. století. Cílem je rekonstruovat objekt, který se na našem území nedochoval - typ panského sídla předcházející mladším gotickým hradům a tvrzím. Tato raná šlechtická sídla plnila funkci hospodářskou, správní, ale také rezidenční. Typově jde o jakési malé opevněné hradiště. Projekt Curie Vítkov je zamýšlen jako muzeum v přírodě, které je v letní sezóně zpestřeno mnoha historicko - kulturními akcemi.Návštěvníkům je přiblížena doba raného středověku, mohou shlédnout ukázky života tehdejších lidí, jejich dobová obydlí, vybavení, starobylá řemesla a dovednosti. Mnohé si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Celý areál vzniká pod záštitou sdružení pro živou historii Curia Vitkov. Dvorec se nachází v krásné přírodě na pomezí Jizerských a Lužických hor, lze ho navštívit zejména během akcí, které jsou inzerovány na webu.Servis pro návštěvníkyV současné době pravidelné prohlídky skanzenu neprobíhají. Pokud ale zájemci o prohlídku tohoto nevšedního místa do Vítkova zavítají mimo některou z akcí, členové sdružení je po velmožském hradišti rádi provedou. V těchto případech je vstupné většinou dobrovolné či zcela zdarma. V blízké budoucnosti se ovšem pravidelné prohlídky plánují. Jiné je to samozřejmě během mnoha akcí, které se zde během roku konají. Tehdy se divákům dostane prohlídky i výkladu, mají možnost shlédnout různá tématická scénická představení, řemesla i vybavení domů. Výše vstupného je odvislá od povahy a délky akce.

Hala pojatá jako antická sloupová síň byla postavena letech 1924 – 1925 J. Plečníkem. Ten před ní také umístil tři skupiny světlonošů, které pochází z druhé poloviny 18. století a jsou dílem I. F. Platzera.