Tramvajová zastávka Albertov v ulici Na Slupi u kostela Zvěstování Panny Marie.Slouží pro přepravu směr Výtoň a Karlovo náměstí.Název zastávky je odvozen od nedaleké stejnojmenné ulice.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Zděný větrný mlýn holandského typu se nachází na východním okraji obce v blízkosti kapličky při turisticky značené cestě vedoucí do Nemochovic. Zhruba necelých 11 m vysoký mlýn se šindelovou střechou byl postaven v roce 1873. V roce 1918 jej jeho majitel zbavil závislosti na přírodě instalováním pomocného motoru na koks. Zmodernizoval také mlecí mechanismus. Za protektorátu byl provoz mlýna úřady zakázán a po válce již neobnoven. Cihlová budova je mírně kuželovitá o průměru 8 m při zemi a 7,55 m pod střechou. Mlýn je v současné době v soukromých rukou a funguje převážně jako menší skladiště.

Zhruba 4,5 km severozápadně od Oseka stojí od roku 2005 na vrchu Vlčí hora (890 m.n.m.) 40 m vysoký kovový tubus telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m. Volně přístupná plošina poskytuje kruhový výhled do okolí Krušných hor.