Třešťský židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce při silnici vedoucí na Telč. Židovský hřbitov byl patrně založen již ve středověku, ale doložen je až v 17. století. V průběhu užívání byl několikrát rozšířen a používán až do druhé světové války. Hřbitov o rozloze zhruba 3.499 m2 je poměrně hustě zaplněn náhrobky převážně barokního a klasicistního typu, většinou v dobrém stavu. Jinak tu najdeme i náhrobky moderní, žulové. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1705. Zachovala se i márnice, hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a je volně přístupný.

Původně na tomto místě stála od roku 1706 socha se stejným námětem od Jana Brokofa. Ta byla však za bojů na mostě v revolučním roce 1848 silně poškozena a tak ji roku 1854 nahradila současná socha zhotovená sochařem Josefem Maxem. Dílo objednal a financoval pražský velkoobchodník Josef Bergmann. Socha představuje postavu světce sv. Josefa vedoucího malého Krista. Sv. Josef, snoubenec Panny Marie a pěstoun Ježíše, je ochráncem otců a rodin a také je patronem řemeslníků, hlavně tesařů, ale také inženýrů a myslivců. Na podstavci je německý, švabachem psaný nápis: Na památku věnováno Josefem Bergmannem, občanem a obchodníkem pražským. Původní Brokofova socha je umístěna v lapidáriu Národního muzea.

Městská část Praha - Kolovraty je součástí správního obvodu Praha 22.

První zmínky o Karlínu pocházejí již z 10. století, kdy zdejší území a osada byla majetkem břevnovského kláštěra. Ve třináctém století obé získal řád křížovníků s červenou hvězdou. Pojmenování Karlína je odvozeno od jména manželky císaře Františka I. Karoliny Augusty. Pochází z počátku 19. století, kdy bylo rozhodnuto (1817) o stavebním plánu podle kterého se území dešního Karlíno mělo stát předměstím Prahy. Karlín se stal skutečně průmyslovým předměstím a v roce 1904 byl povýšen na město. Součástí Prahy je od roku 1922.Karlín bylo městem četných továren, s nímž je spjato jméno „českého Edisona“ Františka Křižíka. Tady si otveřel první dílnu a zprvu zaměstnával sedm dělníků. Za 4 roky si Křižík koupil rozsáhlé budovy na Královské (dnešní Sokolovské) třídě. To už jeho jméno něco znamenalo. Firma vyráběla obloukovky a dynama pro nejrůznější firmy v Čechách i na Moravě. K jubilejní výstavě v roce 1891 sestrojil první pražskou elektrickou trmavaj a vybavil výstavu velkolepou fontánou. Posléze začaly jezdit jeho tramvaje po celém rakousko-uherském mocnářství. I do Švýcar proniklo jeho jméno a slavný svatogotthardský tunel měl dlouhou dobu zabezpečovací signalizační zařízení od firmy František Křižík Karlín. V Karlíně Křižík také sestrojil elektrický automobil, v němž se sám několik let rád projížděl po Praze.