Mekuc - Mělnické kulturní centrum, o.p.s. bylo založeno na základě rozhodnutí města Mělník, které se také stalo zakladatelem společnosti. Posláním společnosti je zabezpečovat všem občanům a institucím přístup ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních a informačních fondech, zajišťovat přístup ke kultuře a vzdělávání a poskytovat ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí. Od roku 2012 Mekuc zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 začala společnost provozovat také galerii a café Ve věži. Kromě programů a aktivit, které společnost připravuje v rámci činnosti svých čtyř poboček, se Mekuc aktivně zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány například Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města, Den evropské hudby a mnoho dalších. Hlavním cílem společnosti je vytvářet živé, pulsující centrum kulturního a společenského dění města Mělníka a poskytovat zde kulturní a vzdělávací služby. Spojením, svou činností zcela odlišných, středisek (kulturní dům, knihovna, turistické centrum a galerie) do jedné společnosti je akcentována možnost aktivně působit na široké spektrum obyvatel města.

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Stojící postava světce v rozevlátém rouše. Na pravé ruce drží Ježíška, v levé má ratolest. Socha na vysokém podstavci je umístěna na úpatí Radnických schodů vedle sochy sv. Jana Nepomuckého. Autor: Axi F.S. Aichl, 1714.

Lékárna Nýřanská v Praze Radotíně.