Kapucínský klášter v Kapucínské ulici je nejstarším klášterem v Čechách. Byl zbudovaný v letech 1600-1602 na zahradě Markéty z Lobkovic. Má tři dvory a velký refektář, zdobený obrazy členů kapucínského řádu. Mezi nimi je i portrét prvního generálního komisaře řádu v Čechách, Vavřince z Brindis. Krytá visutá chodba spojuje klášter s Loretou. O Vánocích lákají četné návštěvníky jesličky s postavami v životní velikosti. Ve zdi kapucínského kláštera jsou švédské koule. Švédové odtáhli z Prahy v roce 1648, týden po vestfálském míru.

Historie hradu Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14.století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí, zemřel na Zlenicích roku 1412 bez dědiců. Po málo známém rodu vladyků z Konojed, který obýval Zlenice v dobách husitských válek, se roku 1444 o hrad přeli věřitelé Kuneš Rozkoš z Dubé a Zdeněk Kostka z Postupic. Kostkové nakonec dlouhý spor vyhráli, avšak dlouho se z tohoto vítězství netěšili. Hrad byl zničen v následných bojích krále Jiřího se zelenohorskou jednotou. Kostkové stojící věrně při králi, byli patrně na Zlenicích obleženi a dobyti Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Kdy se tak stalo a za jakých okolností, však není známo. Roku 1465 se Zlenice uvádějí jako hrad zbořený. Podoba hradu Hrad se jako obvvykle skládal ze dvou částí. Před hlavním hradním jádrem se nacházelo předhradí s hospodářskou zástavbou, do kterého se vcházelo věžovitou bránou. Následoval most přes čelní příkop a vstup do prvního nádvoří hradního jádra zajišťovala subtilní věžovitá brána. Součástí ohrazení prvního nádvoří byla i okrouhlá nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se pak vstupovalo další branou mezi obytnou věží a čelem palácového křídla. Palác zaujímal zřejmě tři strany vnitřního hradu. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží. Věž patrně obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (zřejmě kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Jihovýchodní stranu jádra a patrně i předhradí obíhal ještě parkán. Dnes zde najdete Z původního hradu jsou dnes nejnápadnější trosky právě velké obytné věže, zvané Hláska. Nejvíce se dochovalo také z druhé vstupní subtilní brány. Dále pak je možné vidět zbytky hradeb, dvou bašt a základy palácových křídel. Areál hradní zříceniny Zlenice je volně přístupný. Ubytování naleznete v nedalekých Senohrabech nebo Čerčanech.

Terezín je malé pevnostní město nacházejí se v okresu Litoměřice. Město leží na řece Ohři nedaleko od soutoku s Labem poblíž Litoměřic v Ústeckém kraji. Město leží na obou stranách řeky, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín. Dějiny Terezína začínají na konci 18. století, kdy zde byla vybudována pevnost, pojmenovaná na počest císařovny Marie Terezie, jejímž úkolem bylo bránit Čechy před nepřátelskými armádami přicházejícími ze severu. Moderní svět poznal Terezín jako tragický symbol nacistické perzekuce. Památník Terezín je jedinečnou institucí svého druhu v České republice.Pevnost byla založena roku 1780 císařem Josefem II. Terezínská pevnost, pojmenovaná po Josefově matce, císařovně Marii Terezii, byla postavena zejména jako obrana proti pruské rozpínavosti. Právě tímto směrem vedlo militantní Prusko své vpády do českých zemích ve dvou předešlých vzájemných válečných střetech, ve válce o dědictví Bavorské a v Prusko-rakouské válce. Jedná se ve světovém měřítku o špičkový pevnostní systém, a to z toho důvodu, že byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu a Malé pevnosti na pravém břehu. Hlavní pevnost má tvar osmiúhelníku, Malá pevnost měla tvar mírně se rozbíhajícího obdélníku. Zdi jednotlivých budov a hradby jsou velmi silné a mohutné.Paradoxem dějin je, že své obranné vojenské poslání však nikdy nesplnila. Důvodem byla v evropské mezinárodní politice. Pruská rozpínavost, proti které byl Terezín vybudován, byla koncem 18. století zatlačena do pozadí francouzskou revolucí a z nepřátel, tedy Rakouska a Pruska, se stali spojenci. Zlepšením zbraní a komunikačních sítí se pevnosti staly pouhými ostrůvky v záplavě pochodujících vojsk, čímž ztratily svůj strategický význam, a tak byl v roce 1888 zrušen pevnostní statut Terezína. Ne ovšem pevnost samotná, ta se své dějinné úlohy měla ještě dočkat. Sluší se dodat, bohužel. Ke své zrůdné historické roli byla pevnost předurčena již svými stavebními parametry. Kasematy, komůrky, chodby, neproniknutelné stěny. To vše ji odsoudilo k tomu, aby se již za Rakouska stala Malá pevnost jedním z nejtěžších žalářů pro politické vězně. Svou životní cestu zde například ukončili tři sarajevští atentátníci na následníka trůnu Ferdinanda d’Este, v čele s Gavrilem Principem. V době okupace Československa nacisty se z Malé pevnosti stala největší mučírna na území Protektorátu Čechy a Morava. Dne 10. června 1940 převzalo terezínskou Malou pevnost pražské Gestapo, aby v ní zřídilo věznici a koncentrační tábor.O rok později využili nacisté ke svým plánům i hlavní pevnost. 24. listopadu 1941 se zde začalo budovat židovského ghetto. Do poloviny roku 1942 se muselo původní obyvatelstvo vystěhovat. Celé město se tak stalo obrovským koncentračním táborem, který však byl pouze přestupní stanicí. Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého městečka Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Velké pevnosti. Od roku 1943 pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transportními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo z různých částí Evropy přímo do likvidačních táborů na území Polska. Následná bilance je těžko představitelná. Malou pevností prošlo v době nacistické okupace na 32 000 lidí, z nichž bylo umučeno asi 2 600 osob. Ghettem prošlo během pěti let na 160 000 lidí, z nichž téměř 35 000 zemřelo hladem, zimou, následkem epidemií, mučení, nebo bylo popraveno. Z těch, kteří byli deportováni do dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů, se vrátila jen nepatrná část. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také Národní kulturní památkou.Pro návštěvníky je připravena řada stálých expozic a prohlédnout si je možné také všechny objekty. navštívit tak mohou Malou pevnost, Muzeum ghetta, krematorium na Židovském hřbitově, Židovský hřbitov a bývalá magdeburská kasárna.

JIC bylo v roce 2003 zařazeno mezi „oficiální IC České republiky“ a smí používat registrovanou značku. JIC je od roku 2004 členem Asociace turistických informačních center České republikyinformuje o:- kulturních, sportovních a společenských akcích v Jablunkově a regionu Těšínského Slezska- historických a kulturních památkách, přírodních zajímavostech- dopravních spojích- komplexních službách cestovního ruchu v příhraničním regionu Těšínského Slezskaprovozní dobapo-pá: 8.00 - 16.00JICso-ne, svátky: 8.30 - 12.30 (v červenci a srpnu)