Z jižního okraje města Hranice to již není daleko na nevýraznou zříceninu hradu Svrčov. Na volně přístupný hradní areál turistu z Hranic zavede turistické značení. Historie hradu Písemné prameny nám o hradě příliš konkrétních informací nepodávají. Jmenovitě se v nich totiž objevuje až roku 1548, kdy je uváděn jako pustý. Název hradu svědčí o variantě, že zakladatelem hradu by mohl být nám neznámý Svrč. Jeden známý Svrč byl purkrabím na nedalekém hradě Šaumburk a jeho otec Vlček ze Zdounek svědčil roku 1329 při sepisování listiny o darování části Zbrašova, obce nedaleko Svrčova. Svrčův rod tedy měl k této oblasti vztah. Prozatím se tedy předpokládá založení hradu v polovině 14. století a jeho zánik ve druhé polovině století 15. Kámen ze zpustlého hradu místní použili v polovině 18. století na stavbu nového farního kostela v Hranicích. Dispozice hradu Nad skalnatým srázem, pod nímž vedla důležitá komunikace, stávalo hradní jádro, tvořené palácem, pozorovatelnou nad srázem a samozřejmě hradbou. Hradní jádro ze dvou stran obíhala ještě jedna hradba, tvořící parkán. Od okolní krajiny byl hrad oddělen příkopem a valem, na němž v případě nebezpečí bylo dostatek místa pro obránce konající aktivní obranu hradu. Tipy na výlet   V blízkých Hranicích najdete renesanční zámek, synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.   M.K.

Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách. Historie hradu Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání. Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv. Dispozice hradu Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý.  Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk. Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích. M.K.

Další z mnoha rozhleden Děčínska stojí na Chlumu. Obliba a četnost rozhleden v tomto regionu se dá vysvětlit jednoduše tím, že se dá na co koukat. Dramatická krajina Českého středohoří na jedné straně a Krušné hory s Labskými pískovci na druhé straně přináší potěchu oku. Chlum je specifický tím, že má vrcholy dva. Malý Chlum (447 m n. m.) a Velký Chlum (507 m n. m.).  Specifický je také tím, že rozhledny stály v historii na obou těchto vrcholech. Na nižším zbudovali členové Horského spolku pro České Švýcarsko svou první spolkovou stavbu. Byla to malá turistická chata, která měla plochou střechu, jenž sloužila k vyhlídce. Otevřena byla 27. dubna 1879 v rámci celonárodních oslav stříbrné stavby Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Stavba na Malém Chlumu se těšila velkému náporu turistů a vedení horského spolku začalo pomalu uvažovat o rozšíření objektu o opravdovou rozhlednu. Ačkoli se původně plánovalo s věží kamennou, omezené finanční prostředky nakonec dovolily pouze rozhlednu ze dřeva, vysokou 14 metrů. Ta byla slavnostně otevřena 20. listopadu 1898, v roce kdy celá monarchie slavila 50. let vlády Františka Josefa I. Událost ovlivnil i sklon panovníkovy choti, na jejíž paměť byla věž nazvána rozhlednou císařovny Alžběty. Samotná rozhledna si moc velkou oblibu nezískala, několikrát ji vyvrátil vítr a definitivně se zřítila v roce 1915.Přesuňme nyní pozornost k vyššímu vrcholu. Pozornost společně s námi začali k tomuto vrcholu pomalu přesouvat i turisté. Pod Velkým Chlumem stála již od roku 1893 chata, nahrazena roku 1924 velkou restaurací s ubytováním. Bylo přirozené, že se začalo uvažovat i o stavbě rozhledny. Stavba z lomového a kamene a betonových tvárnic byla dle projektu děčínského architekta Jahnela zbudována v letech 1928 – 29. Šestnáctimetrová rozhledna nacházející se v nadmořské výšce 488 metrů byla slavnostně otevřena 18. května 1930. Po roce 1945 se rozhledna ocitla na okraji zájmu. Začala částečně sloužit jako vysílač a vystoupit šlo jen na dolní ochoz. Změna přišla až v roce 1996. Město Děčín provedlo rekonstrukci a rozhledna byla znovu zpřístupněna. Stalo se tak 12. Července 1997.   Rozhledna je volně přístupná a z Děčína se a po zdolání 83 schodů, uvidíte na jihu kopce Kukla s telekomunikační věží, Varhošť s rozhlednou a další vrcholky v Českém středohoří – Kletečnou, Milešovku, na západě pak pásmo Krušných hor a na severozápadě věž na Děčínském Sněžníku. Severní výhled omezují částečně stromy, přesto lze spatřit vrcholky Českého Švýcarska.

Na Kapucínském náměstí stojí kostel sv. Ludmily s bývalým kapucínským klášterem. Celý objekt byl postaven na místě 27 domů zpustošených za třicetileté války. Jako první byl vystavěn klášterní komplex v letech 1647-1648. K jeho severovýchodním rohu byl přistavěn v roce 1656 kostel sv. Ludmily, upravován ještě v roce 1848. Bývalý klášter je čtyřkřídlý patrový komplex seskupený kolem čtvercového rajského dvora. V severním a východním křídle byly objeveny zbytky arkád ambitů. Objekt dnes slouží jako školní internát. Kostel sv. Ludmily je jednolodní stavba s odsazeným a ploše uzavřeným presbytářem. Vnitřek má valenou klenbu s hřebínkovými lunetami, boční kaple je sklenutá křížovou klenbou s hřebínky. Hlavní oltář je od Tobiase Pocka z roku 1660 s oltářním obrazem sv. Ludmily.