Kašna je umístěna u kostela sv. Mikuláše, u ústí Pařížské ulice na Staroměstské náměstí. Je vyzdobena sochou tří spletených delfínů. Dílo vytvořil J.Štursa v roce 1906.

Malostranské náměstí tvořilo centrum města Malé Strany od jeho vzniku. Spojují se zde komunikace vedoucí od Klárova, Karlova mostu a od Smíchova. Náměstí je na mírném svahu a tak se jeho horní část původně jmenovala Horní rynk a spodní Dolní rynk. Od 16. do 19. století získalo pojmenování Vlašský plac podle italských osadníků obývajících převážně nedalekou Vlašskou ulici. Do roku 1869 se nazývalo Štěpánské náměstí podle arcivévody Štěpána, který byl v letech 1844 – 1847 českým místodržícím. Současný název je oficiálně používán od roku 1869. Po nějakou dobu se však v téže době spodní část nazývala Radeckého náměstí. Stále zde totiž socha rakouského maršála hraběte Václava Radeckého z Radče. V současné době je umístěna v lapidáriu Národního muzea. Mezi dolní a horní částí Malostranského náměstí je rozlehlý komplex bývalého jezuitského profesního domu, raně barokní stavba Giovanniho Domenika Orsiho a Franceska Luraga, postavená v letech 1674-91 a později několikrát upravována. už dlouho před příchodem Tovaryšstva Ježíšova zde stála řada měšťanských domů, první malostranská radnice a prastará rotunda sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb, oddělených úzkou Ševcovskou uličkou, byl farní kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Jezuity to centrálně položené místo přitahovalo a tak není divu, že za podpory Albrechta Valdštejna a Karla z Lichtenštejna na výstavbu svého domova nakonec získali. V roce 1625 došlo k předání a po zadaptování se o rok později mohli profesní bratři do domů nastěhovat. Novostavba jezuitského domu byla umožněna až velkým darem Václava Františka hraběte z Kolowrat, který se stal v roce 1650 členem tohoto řádu. Dne 6.9.1673 byl položen základní kámen k novému kostelu sv. Mikuláše a 28.3.1674 se začaly kopat základy Nového domu, jehož stavba byla dokončena v roce 1691. Ke kostelu a k bývalému profesnímu jezuitskému domu jsou přitulené tři menší stavby: středověký dům Moserovský čp. 3; dům „U bílého orla“ čp. 4 a Grömlingovský palác čp. 5, na jehož nároží v přízemí je proslulá Malostranská kavárna, kdysi Café Radetzky. Před kavárnou stál totiž pomník rakouského maršála Václava Radeckého z Radče, vojáka, který neblaze proslul v letech 1848-49 tvrdými zásahy proti italskému hnutí za svobodu a nezávislost. Později ho vystřídal bronzový pomník francouzského historika Ernesta Denise od Karla Dvořáka. Radeckého pomník je v lapidáriu Národního muzea. Kde skončil Denis, není známo. Kavárna sloužila za Rakouska důstojníkům a penzistům, za první republiky literátům a v poslední době nejvíce návštěvníkům Prahy a obdivovatelům Malé Strany.

V obci Ořechov můžeme najít zajímavě architektonicky členěný novorománský kostel Všech Svatých, vystavěný roku 1899. Na konci druhé světové války si v něm nacisté zřídili vojenskou pozorovatelnu. Při osvobozování zdejší oblasti sovětskou armádou, došlo právě ve zdejších obcích k prudkým bojům. Při nich bylo poškozeno nejen hodně domů, ale také velmi silně tento kostel. Po válce v letech 1945-1946 byla stavba obnovena do dnešní podoby.

V roce 1680 postihla Liberec epidemie moru, jelikož byl nedostatek míst k pohřbení, byl zřízen nový hřbitov zde v prostoru dnešního Malého náměstí, a na něm v roce 1696 menší kostelík na půdorysu kříže podle autora M.A.Canevalla. V letech 1753-1756 proběhla velká přestavba objektu na daleko rozsáhlejší stavbu podobnou svatyni v Hejnicích. Roku 1759 tu byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci. V interiéru se zachovala různá umělecká díla, mezi nimi soška Matky Boží. Na klenbě se pak nacházejí nástropní fresky.