Kašna je umístěna u kostela sv. Mikuláše, u ústí Pařížské ulice na Staroměstské náměstí. Je vyzdobena sochou tří spletených delfínů. Dílo vytvořil J.Štursa v roce 1906.

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed malého hřbitova na mírném návrší zvaném Byšička, nedaleko města Lázně Bělohrad. První zmínky o kostelu na Byšičkách nalezneme v písemných pramenech již z roku 1267. V té době zde stával malý románský kostelík. Obec, která obklopovala návrší, je poprvé v pramenech zmíněna až v roce 1318. Za třicetileté války obec zanikla a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla. V místních pověstech se uvádí, že se ves propadla do země pro hříšný styl života zdejších obyvatel, zachráněn byl díky modlitbám sv. Petra pouze kostel. První výraznější stavební oprava kostela je doložena v roce 1718 a v roce 1850 je ke gotické lodi přistavěna jednopatrová věž. V té době, v letech 1851 – 1880, žil u kostela poslední z českých poustevníků, Augustýn Hoření, z jehož iniciativy byla podél cesty ke kostelu vybudována křížová cesta. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena byla i křížová cesta. Panorama kostela obklopeného nevelkých hřbitovem bylo inspirací Karlu Jaromíru Erbenovi k napsání básně Svatební košile z cyklu Kytice. Jelikož je vrch Byšička cílem procházek turistů i lázeňských hostů, byla v nedávné době opravena příjezdová komunikace a vystavěno posezení s výhledem do kraje.

Salmovský ( Schwarzenberský ? palác byl postaven v empírovém slohu v letech 1800-1810 pro pražského arcibiskupa Wilhelma von Salma. Po roce 1811 byl pak v majetku rodiny Schwarzenbergů. Císař Ferdinand I. začal podporovat výstavbu šlechtických sídel, a to nejen proto, aby jejich stavebníci zacelili rány způsobené požárem, ale také aby oslabil pozice neposlušného a sebevědomého měšťanstva. A tak například nejvyššímu zemskému komorníkovi Janu ml. z Lobkovic daroval spáleniště čtyř měšťanských domů na jižní straně Hradčanského rynku a Lobkovic zde v letech 1545-1553 postavil monumentální palácovou stavbu ve stylu florentské renesance. V roce 1593 byl palác Lobkovicům zkonfiskován a přešel na Voka z Rožmberka, po vymření rodu přes Švamberky a Eggenbergy na Schwarzenbergy. Dnes je v budově Schwarzenberského paláce Vojenské historické muzeum, pečující o sbírky zbraní, zbroje a uniforem z válek až do roku 1918. Z dálky působí fasáda tohoto velkého renesančního paláce dojmem, jako by do ní byla celá stavba pyramidálního tvaru oblečena. Při bližší prohlídce však návštěvník zjistí, že je to jen iluze vyvolaná sgrafitovým vzorem, který je vyškrábán do hladké omítky. Uvnitř paláce se zachovala i část původní výzdoby, včetně čtyř nádherných malovaných stropů.

Chrudim je okresní město v Pardubickém kraji. Ve městě žije kolem 24 tis. obyvatel. Bývalé královské město věnné, známé rovněž jako "Athény východních Čech" leží na řece Chrudimce na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny. Město se pyšní krásnou městskou památkovou zónou.    Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město.  Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. Hospodářský úpadek byl i odrazem jezuitského tmářství, ze kterého se město vymanilo až na rozhraní 18. a 19. století, kdy vzniká Wiesnerova strojírenská továrna a v roce 1876 Popperova továrna na obuv.     Mezi nejznámější památky Chrudimi patří Wiesnerův dům, komplex muzejních budov (1898-1901), bývalý koželužský mlýn, rodný dům Josefa Ressla, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, kapucínský klášter se zahradou, bašta Prachárna, kostel sv. Michaela, romantické náměstíčko U Vodárny, Mydlářovský dům (1573-1577) s Muzeem loutkářských kultur, Myší díra a kostel sv. Kateřiny či Kotěrova vila. Dochovaly se také zbytky opevnění z roku 1349.     Chrudim nabízí rozličné kulturní aktivity kterým vévodí Loutkářská Chrudim- unikátní mezinárodní festival loutkářských souborů.