Nepříliš výrazný vrch se nachází nedaleko obce Zbraslav, několik kilometrů severozápadně od Manětína.Částečně zalesněný vrchol poskytuje výhledy převážně východním směrem do oblasti toku Střely a jižním směrem například na Doubravický vrch. Vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, která však byla v době návštěvy (červen 2012) docela zarostlá.

Stavebníkem Šternberského paláce byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Nejdříve si dal postavit zámek v Troji a pak „zimní palác“ tady na Hradčanském náměstí. Plány mu připravil J.B.Mathey, ale brzy ze stavby odešel a prací se ujali dva vídeňští architekti Domenico Martinelli a Giovanni Alliprandi. Od roku 1949 hostí tento vrcholně barokní palác expozici sterého evropského umění. V malé místnosti v prvním patře jsou soustředěny ikony a práce antického umění. Vstoupíme-li do velké místnosti v prvním patře, přivítá nás skvělá řada dvoudílných a trojdílných, bohatě zlacených deskových kostelních obrazů Toskánska a severní Itálie.

Zříceniny kostela sv. Jana Křtitele se nacházejí nedaleko obce Kočov, přibližně 7,5 km východním směrem od Tachova. Pravděpodobně již v 11. století zde stával kostel. V letech 1728-32 zde na jeho místě vyrostla barokní svatyně sv. Jana Křtitele, kterou nechali postavit Sinzendorfové. V 18. století v rámci reforem Josefa II. byl kostel zrušen a během několika desítek let se proměnil v ruinu. Jednolodní stavba s presbytářem zevně trojboce, uvnitř půlkruhově uzavřeným, měla po stranách čtvercové sakristie a v patře oratoře. Střed lodi byl patrně zkřížený a měl nejspíš kupoli. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, závěr pak konchou s lunetami. Místy lze ještě najít zbytky maleb, jimiž kostel vyzdobil Václav Samuel Teodor Schmidt z Plané.

Staroměstský jez leží mezi Kampou a Novotného lávkou. Je nejstarším jezem v Praze, vznikl již ve 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled a tvar. Jen původní konstrukce byla dřevěná s kamennou výplní. Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro Staroměstské mlýny a také pro napájení vodního náhonu Čertoka. Délka jezu je 321 m, ploha zdrže je 24,823 ha a objem zadržené vody činí 607 957,5 m3. Uprostřed jezu je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od Staroměstských mlýnů.