Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.  

Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy.   Podoba zámku                      Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti.  Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.

Plavební komora Mánes leží u jižního okraje Slovanského ostrova na východní části Štítkovského jezu. Byla vybudována v letech 1911 – 1922. Komora je 55 m dlouhá, 11 m široká, má spád 1,36 m a je osazena vzpěrnými vraty. Plavební komora je součástí zdymadla Smíchov.

Židovský hřbitov v Hranicích je další vzpomínkou na existenci židovské komunity v tomto městečku. Najdeme ho v ulici Zborovské, severovýchodním směrem od synagogy. Je pravděpodobné, že byl založen v polovině 17. století, nejstarší náhrobek s čitelným nápisem je z roku 1686. K pohřbívání byl využíván až do roku 1956. Hřbitov sloužil k pohřbívání židů nejen z Hranic, ale i z Potštátska, Oderska, Novojičínska, Valašskomeziříčska a Vsetínska. Odhadem se na hřbitově v Hranicích uskutečnilo jen v průběhu 19. a 20. století přibližně 1000 pohřbů. Dochovalo se asi 676 stél, některé už jen jako torza. Je zde pohřben například bratr Sigmunda Freuda, Julius. V roce 1989 měl být hřbitov zdemolován městským úřadem, ale likvidace byla pozastavena.