Kousek jihozápadním směrem od Třeboně, ukrývá menší nenápadný vrchol poutní místo zasazené do krásného přírodního prostředí. Najdeme zde poutní kapli z počátku 19. století. Její vznik je spojován s legendou, že ji nechal na vlastní náklady postavit jeden dunajovický sedlák jako pokání za svůj hřích. Během napoleonských válek totiž zabil důstojníka francouzské armády a jeho sluhu, kteří se ho ptali na cestu a to protože jim chtěl ukrást jejich truhlu, kde se jak domníval mohla být jejich kořist. K tomuto činu se pak měl doznat na smrtelné posteli. Další legenda pak praví, že kaple vznikla jako poděkování za uzdravení slepce ze zdejšího pramene. V roce 1885 poskytla Eufrasie Steinerová, matka představená sv. Karla Boromejského v Třeboni, dar na vybudování zdejší křížové cesty. K tomu se přidali i občané z okolí a tak kromě křížové cesty byla i přestavěna poutní kaple sv. Kříže. Slavnostní pouť s požehnáním novým stavbám se ukustečnila 27.9.1885. Obrazy křížové cesty zhotovil děkan Bedřich Kamarýt z Deštné. Na zdejším místě se pak konaly poutě, které byly slavnostní, dokonce v nedalekém objektu, který je od konce 80. let 20. století v soukromých rukou, vyhrávala dechová hudba a točilo se pivo. Tento objekt také posloužil jako kulisa ve filmu Svatby pana Voka. Během komunistického režimu byly až na jednu tříletou přestávku na konci 60. let poutě zrušeny. Obnoveny pak byly po roce 1989. Poutní místo prošlo v roce 2007 a 2009 rekonstrukcí a je tak dnes pěkně obnovené. Místo je volně přístupné, částečně jim prochází i turisticky značená cesta, parkování je možno na vyhrazeném místě kousek od poutního místa. Areál doplňují rekreační chaty a menší zatopený lom.

Infocentrum Město Tábor bylo založeno roku 1994. Patří pod odbor kultury a cestovního ruchu Města Tábor, je zařazeno do seznamu Oficálních turistických informačních center ČR (registrovaných u státní příspěvkové organizace CzechTourism).Otevírací doba květen - září: po-pá 8.30-19.00, so,ne 10.00 - 16.00říjen - duben: po - pá 9.00 - 16.00 

Mostecký židovský hřbitov najdeme v severozápadní části města, nedaleko vrchu Hněvín v ulici Pod Hněvínem. Židovský hřbitov byl jako novější založen v roce 1878, proto se zde také nachází převážně modernější a jednodušší náhrobky z let 1879-1970. Obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve Fučíkově ulici, v blízkosti pravého břehu řeky Smědá. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byl postaven na počátku 20. století v novobarokním slohu s některými secesními prvky. Na jeho místě původně stával raně gotický kostelík, který je připomínán v dokumentech míšeňského biskupství roku 1346. Tento kostel byl pravděpodobně ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn. Se stavebním rozvojem Raspenavy v 19. století přestal původní kostel postačovat, proto se zdejší továrník Gustav von Richter rozhodl financovat výstavbu nového kostela. Z původního kostelíka byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář a varhanní skříň). Projekt dodala liberecká kancelář Gustav Sachers Söhne.  Při přestavbě byla také obrácena orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní komunikaci. Výmalbu interiéru provedl v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy. Ve druhé polovině 20. století kostel postupně chátral. Teprve v posledních letech proběhly opravy. V roce 2012 zde probíhal podrobný archeologický průzkum, při němž byly objeveny základy původního gotického kostela a pohřebiště čítající 40 kosterních pozůstatků. Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara a hřbitov, kde se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 Franzem von Neumannem (radnice ve Vídni a Liberci). Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají každou neděli v 10.30hod.   L.R.