Rozsáhlé a archeologicky probádané zříceniny hradu Lukova lze nalézti přibližně 7 km severovýchodně od bývalého okresního města Zlín. Nedaleko hradu se nachází stejnojmenná obec, z níž k němu vede turistické značení. Hrad je přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Ač jsou písemné prameny skoupé, je zcela jisté, že hrad založil český král v první polovině 13. století. Někteří badatelé považují za první zmínku o hradě tu z roku 1235, kdy na listině královny Konstancie je jako svědek uveden kněz Lambert z Lukova, který patrně působil přímo na hradní kapli (její pozůstatky archeologové na hradě nalezli). Zcela jistě o Lukově, který se snažil získat ze zástavy zpět, píše Karel IV. ve svém životopise. Hrad v té době drželi páni ze Šternberka, na čas jej tedy pozbyli, ale v polovině 14. století byl opět v jejich držení. Bojovnost a loupeživé výpady do Uher majitele hradu Matouše ze Šternberka zapříčinily dobytí a poničení Lukova vojskem Matyáše Korvína někdy okolo roku 1469. Hrad byl opraven, jeho obranné prvky posíleny. Od počátku 16. století do roku 1547 Lukov vlastnili páni z Kunštátu, po nich Nekšové z Landeka, kteří přistoupili k jeho renesančním úpravám. V roce 1614 hrad po své manželce Lukrecii Nekšové z Landeka zdědil známý válečník Albrecht z Valdštejna. Následovalo období neklidu, nejprve Lukov v roce 1619 zabavila direktorská vláda, v letech 1620/1621 a 1626 jej pro změnu obsadili vzbouření Valaši a roku 1643 švédské vojsko. Hrad, který Albrecht raději už v roce 1625 postoupil císaři, byl velmi poničen. Novým majitelem císař učinil Štěpána Šmída z Frejhofenu. Po nutným opravách hrad sloužil už jen jako centrum hospodářské správy panství. Ke konci 18. století byl definitivně opuštěn. Podoba hradu Z nejstarší románské stavební fáze hradu se nám toho dodnes dochovalo málo – část štíhlé okrouhlé věžice s břitem, drobný kus románské hradby a parkánové zdi a základy hranolové věžice. Vrcholná a pozdní gotika byla obdobím, kdy na hradě byly vystavěny dva paláce, branská věž, hradba (na severní straně zpevněná pilíři) a parkánová hradba. Před vlastním hradem vzniklo velké čtyřúhlé předhradí, na jehož nejvyšším místě dodnes stojí pětiboká věž zvaná Svatojánka a v severním nároží půlválcová bašta. Do hradu se vstupovalo po mostě, podpíraném pěti pilíři, předbraním a již výše zmíněnou branskou věží. V 16. století byla obestavěna románská věžice s břitem dalšími obytnými a provozními budovami a v parkánové hradbě vznikly dvě pětiboké nárožní bašty. Rozlehlý areál hradu byl v průběhu staletí doplněn dalšími fortifikačními prvky – příkopy a valy. Lukov byl v 80. a 90. letech archeologicky zkoumán týmem archeologů pod vedením Jiřího Kohoutka a Jany Langové. Impozantní zřícenina je zakonzervovaná, branská věž od roku 1998 zrekonstruovaná. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně. M.K.

Krátká historie hrádku Hrádek Lacembok byl založen patrně někdy na konci 13. století nebo počátkem 14. století příslušníky rodu z Lukavice. Roku 1373 se jako majitel uvádí Bohuchval z Hrádku. Jeho potomci vlastnili hrad až do konce 15. století. V té době byl hrad již opuštěn a brzy zanikl. Zřícenina pak zřejmě posloužila jako stavební materiál pro stavbu panského dvora. Dispozice hradu Zakladatel hradu si pro stavbu vyhlédl skalnatou stráň nad údolím potoka. Nákladnými pracemi nechal na třech stranách od okolí hrad oddělit příkopy a valy. K jižní straně přiléhalo níže položené předhradí, kde se nacházely jen dřevěné objekty. Vlastní hrad byl rozdělen na dvě nejstejně vysoké části. Nižší část tvořila parkán, kde se v její západní části nacházela obdélná cisterna o rozměrech 1,5 x 2 m a hluboká 3,5 m. Parkán byl obehnán kamennou hradbou navazující na ohrazení vyšší části hradního jádra. Horní část hradu zaujímající plochu cca 20 x 20 m byla o zhruba 3 m výše než níže položené jádro. Tady patrně stálo obydlí hradního pána, palác. Kromě toho zde možná ještě stála věžovitá stavba. Na severní straně byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním. Vyrovnaná plošina musela nést věžovitý, v horních patrech snad jen roubený objekt. Toto opevnění zabraňovalo vniknout nepříteli do vytesaného příkopu. Toto opevnění bylo spojeno s horním hradem pomocí lávky. Do dnešní doby se dochovaly jen nepatrné fragmenty obvodových zdí a hlavně již zmíněná vysekaná cisterna do níž vede od západu vysekaná chodbička široká zhruba 1,5 m a dlouhá 2 m. S cisternou je spojena otvorem velkým jen 40 x 40 cm. Pravděpodobně byl otvor opatřen stavidlem a chodba umožňovala vypouštění vody z cisterny v případě, že se zkazila. Areál bývalého hradu Lacembok je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Blížejova, kde je k vidění tvrz Lštění, prohlédnout si zříceninu hradu Netřeb u Kanic, navštívit Muzeum techniky a řemesel v Kolovči nebo renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn. Ubytování najdete v Horšovském Týně.

Herrmannová Gabriela, setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodinném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky, kterého také usmrtili němečtí okupanti.

Poledník (1315 m) je šumavská hora, která se nachází 4,5 km jižně od Prášil. Dnes na ní stojí nejvýše položená a zároveň nejmladší šumavská rozhledna. Nejvýše položená Šumavská rozhledna Byla postavena až v roce 1998 a stala se okamžitě jednou z nejnavštěvovanějších českých rozhleden. Kromě krásného kruhového výhledu, lákala turisty především tajemná minulost Poledníku. Na jeho vrcholu byla totiž na přelomu 60. a 70 let vybudován Ministerstvem národní obrany přísně utajované vojenské sídlo, které zahrnovalo několik budov a radarovou věž. Objekt sloužil protivzdušné obraně státu a zařízení na odposlech rádiového provozu bylo využíváno k výzvědné činnosti. Do roku 1989 byl vrchol samozřejmě v nepřístupném hraničním pásmu a byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout a pro jistotu nebyl uváděn ani v některých mapách. Po odchodu armády krásná rozhledna Po roce 1989 armáda vrchol opustila. Objekty přešly pod správu NP Šumava a CHKO Šumava a v letech 1996-97 byly zbourány. Byla ponechána jen věž, která byla přestavěna na rozhlednu a veřejnosti zpřístupněna v červenci 1998. Je vysoká 37 metrů, na její vrchol vede 223 schodů a tři půlkruhová vyhlídková patra slouží jako galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku. Za namáhavý výstup je návštěvník odměněn kruhovým rozhledem. Spatřit ze všechny dominanty Šumavy a také Alpy. U paty věže vyrostla srubová stavba, která slouží jako informační centrum a občerstvení pro turisty. Ti se mohou vydat na Poledník na kole nebo pěšky. Výchozím bodem bývá Modrava nebo Prášily.   Výhled sever: severní část Šumavy, v podhůří Svatobor východ: Kašperk, Javorník, Boubín, Plechý jih: Alpy Západ: německá část Šumavy a Velký Javor Popis cesty Rozhledna je obtíže přístupná. Variantou je kolo či vlastní nohy. Odměnou je nádherný výlet dříve nepřístupnými šumavskými lesy.  Cest je několik. Jednou z možností je červená turistická značka z Prášil, druhou například na kole z Modravy. Připravte se na 7 – 11 km.