Délka toku: cca 14,3 km. Na území Prahy cca 5 km. Povodí: cca 31,4 km2. Pitkovický potok, zvaný té Vinný, pramení v okrese Praha – východ u obcí Předhoří a Strašnice a ústí u Křeslic zprava do Botiče. Protéká katastry Lipany, Benice, Pitkovice a Křeslice.

Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách. Historie hradu Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání. Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv. Dispozice hradu Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý.  Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk. Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích. M.K.

Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof, který sousoší zhotovil roku 1710 na objednávku císařského purkrabího Františka z Colletu, jehož znak je v horní části podstavce. Sousoší je ve tvaru trojúhelníku a je bohatě zdobené. Jeho ústřední postava je sv. František pocházející ze slavné katalánské rodiny Borgiů. Ten se zapsal do církevních dějin 16.století jako ctitel mariánského kultu a mravokárce. Z jeho podnětu byly například v Itálii zakázány býčí zápasy. Pro svůj velmi přísně vedený život se stal představeným řádu jezuitů v Římě. Zde je vyobrazen v jezuitském rouchu se svými atributy, které jsou v dolní části podstavce. Je to přilba (býval vojákem), koruna (do doby, než se stal knězem, byl místokrálem Valencie) a kardinálský klobouk. Po jeho levici stojí postava anděla držícího znamení chvály všech svatých a na pravé straně je postava sedícího anděla ukazujícího zdroj této chvály - štít k poctě Panny Marie. O tomto díle se vykládá příběh, že autor dlouho hledal model, podle kterého by vytvořil anděla stojícího vpravo na podstavci. Jednoho dne spatřil v kostele sv. Tomáše neobyčejně půvabnou dívku s nevinnou tváří. Domluvil se s rodiči, že druhý den přijede a plastiku podle dívky vyhotoví. Dívka však druhý den zemřela.

Na vrchu Koukolova hora (471 m.n.m.) jižně od Králova dvora se nachází zřícenina kaple sv. Blažeje postavená roku 1832.