Dvě zachované věže hradu Freudensteinu (jinak též Šlikova hrádku) může návštěvník obdivovat na okraji města Jáchymov. Z centra města vede ke zřícenině, jejíž areál je volně přístupný, turistické značení. Hrad byl vystavěn na ochranu okolních Jáchymovských dolů v letech 1516-1517, jedná se tedy o jeden z nejmladších hradů v našich zemích. Zadavatelem stavby byl člen ostrovské větve rodu Šliků Štěpán, jenž se zasloužil o slávu a rozvoj zdejších stříbrných dolů. Stavitelem byl Jan Münnich. Brzy po založení (roku 1525) musel hrad čelit útokům rozbořených horníků, bohužel neodolal a byl jimi poničen. Zanedlouho byl opraven a sloužil jako sídlo královských horních hejtmanů. V roce 1548 se stal Jáchymov i hrad majetkem krále. Stejně jako končila sláva Jáchymovských dolů, končil i aktivní život hradu. Počal pustnout a konečnou ránu mu zasadilo švédské vojsko za třicetileté války. Nadále byly udržovány pouze dvě věže, menší sloužila jako skladiště střelného prachu, větší jako městská hláska. Větší věž byla roku 1861 romanticky upravena. Hrad, který se stavebně již blížil zámku, byl pravidelného obdélného půdorysu. Předpokládá se, že ve všech čtyřech rozích stály věže, z nichž dvě se zachovaly dodnes. Zástavba nádvoří je nám dnes téměř neznámá. Předpokládá se, že při větší zachované severní věži stával malý objekt a další pravděpodobně stál v jihovýchodním rohu. Další zástavba, dnes již též zaniklá, byla dílem mladší doby. Kromě dvou zachovaných věží zde z původního hradu zbyla již jen část hradby při větší z věží. Hradním areálem dnes prochází silnice a nedávno zde byla vystavěna novostavba. M.K.

Délka toku: cca 21 km. Na území Prahy cca 12,5.Povodí: cca 37,5 km2.Říčanský potok pramení v okrese Praha východ u obce Tehov a ústí u Běchovic zleva do Rokytky.Protéká katastry Kolovraty, Uhříněves, Dubeč a Běchovice.Na fotografii koryto potoka v Kolovratech, u ulice Do Hlinek.

Autobusová zastávka Bílenecké náměstí leží na stejnojmenném náměstí. Slouží k dopravě ve směru Dolní Chabry, Kobylisy.Pojmenování zastávky je odvozeno od názvu náměstí na kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

I Františkovy Lázně mají, podobně jako další západočeské lázně, své rozhledny. Stojí zde dvě a díky tomu, že město nemá žádnou výraznější vyvýšeninu, byly postaveny v rovině. Z toho plyne, že spíše než daleký výhled, plní funkci estetickou. V případě rozhledny Salingburg to platí dvojnásob. Byla totiž vystavěna mimo jiné proto, že Františkovy Lázně neměly žádnou historickou památku. Radní proto rozhodli, že bude vybudována v jednom z parků umělá romantická zřícenina, jejíž věž měla zároveň sloužit jako rozhledna. Vznikla tak v roce 1906 pseudogotická napodobenina středověkého hradu s cimbuřím a s deset metrů vysokou věží, na jejíž vyhlídkový ochoz vede 52 schodů. Její stavba byla spojena se vzpomínkovou akcí na památku první zmínky o léčivých minerálních pramenech v okolí roku 1406. Na základě toho získala zřícenina i své jméno. Minerální vodě se říkalo "Saling" a duch, který se v hrádku podle pověsti usídlil, se jmenoval "Salinger" - odtud tedy pochází německé pojmenování rozhledny, - "Salingburg". Rozhledna a blízká restaurace slouží dodnes a je častým cílem lázeňských hostů. Na věž je volný přístup, ale okolní stromy brání bohužel v lepším výhledu.