Židovské osídlení ve městě Hranice, v okrese Přerov se datuje do počátku 17. století. Bývalo v Janáčkově ulici. Tam byly postupně postaveny židovské domy, radnice a také synagoga. Původně bývala dřevěná. Současnou synagogu vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně, v maursko-byzantském slohu, tehdy velmi oblíbeném při stavbách synagog. Vzhledem ke stísněnému prostoru a okolní zástavbě v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty.

Park na Hradčanském náměstí se rozprostírá v jeho západní části. I přes svou malou rozlohu malebně doplňuje a oživuje tuto pražskou historickou lokalitu. Je vítaným místem krátkého odpočinku pro turisty, kteří tudy prochází mezi Pohořelcem a Pražským hradem. Na západním okraji parku, před Toskánským palácem, je pozůstatek starého vodního řádu v podobě dochované studny.

Rozhledna Vartovna stojí na stejnojmenném kopci (651 m.n.m.) kousek západním směrem od obce Seninka. Přípravy na rozhlednu podle projektu ing. arch. Ivana Bergmana započaly v roce 2007 a na konci roku 2009 byla rozhledna hotova. Věž je 37 m vysoká s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 m. Náklady na rozhlednu dosáhly 8 mil. korun. Základ tvoří kamenná podezdívka s místností pro obsluhu. Název Vartovna dostal vrch zřejmě na počátku 18. století, kdy na Valašsko vtrhli uherští povstalci. Na kopcích tak byly portášské hlídky, aby zapálením ohňů varovaly vrchnost před nebezpečím. Rozhledna je přístupná v době sezonním období. Na vrchol vede několik značených tras. Nejbližší parkování je při Švehlově hájence, nebo pak v Jasenné či Pozděchově.

V polovině 19. století stará synagoga již kapacitně nestačila a varianty rozšíření byly  nevhodné. Proto byl v roce 1868 položen základní kámen ke stavbě nové synagogy. Byla postavena na místě dvou křesťanských domů, tedy již za hranicemi židovského ghetta, dokončená v roce 1870. Autorem stavby v pseudogotickém slohu je August Prokop. Náklady na stavbu si vyžádaly 25.000 zlatých. Postavena z červených neomítnutých cihel, okna zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Interiér již byl pojat v modernějším stylu, řečniště bylo přesunuto ke svatostánku, lavice umístěny rovnoběžně a ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopila sál ze tří stran. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1940, kdy byla poškozena nacisty. O tři roky později se stala skladištěm pro německou armádu a stejné využití ji potkalo i po válce, až na to, že se zde střídalo více subjektů. Do interiéru byl na úrovni galérie vložen dřevěný strop, který je zde dodnes. V současné době je stavba využívána ke komerčním účelům, nejčastěji jako obchodní centrum. T.A.