Klášter s kostelem byl postaven za městskými hradbami v 17. století za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. V roce 1949 byl klášter zrušen a objekty zásadně přestavěny. Kostel je jednolodní stavba, zaklenutý valeně s loretánskou kaplí a Božím hrobem (podzemní sakrální prostor s chodbami). Loretánskou kapli a Boží hrob vyzdobil Josef Cereghetti freskami. V loretánské kapli to byly výjevy ze života Panny Marie, v Božím hrobě pak ze života Krista. Nad vchodem se nachází pískovcová socha sv. Josefa. Z vnitřního vybavení se dochovaly jen zlomky. Konvent přiléhající ke kostelu zprava tvoří tři křídla a spolu s chodbou ambitu u kostela uzavírají obdélný dvůr. V současné době byly objekty adaptovány a kostel bude sloužit jako Muzeum barokních soch.

Hrad Rožmberk, v obci Rožmberk nad Vltavou, je jeden z nejstarších jihočeských hradů. Je znám především vodákům, kteří v kempu pod hradem zpravidla končí svoje denní putování po hladině Vltavy z Vyššího Brodu. Ten pohled na Rožmberk, který se jim po poslední zatáčce naskytne, stojí opravdu za to. Jako bílý orel na skále je hrad svědkem jejich boje se zákeřným jezem na pravé straně řeky. Ti, kdo ho úspěšně zdolají a utáboří se v kempu, se mohou odměnit strmým výstupem a prohlídkou hradu, ke kterému jeho zakladatelé Rožmberkové získali velmi citový vztah. Nejkrásnější z rožmberských růží Dějiny této „hradní růže“ nad Vltavou se začaly psát v roce 1250. U jeho zrodu stáli Vítkovci, předchůdci Rožmberků. Tedy rod, který se v této době dere na výslunní, jeho bohatství a vliv roste a začíná se vymezovat vůči vzrůstající přemyslovské královské moci. Vítkovci si na své jihočeské základně začínají budovat opěrné body a právě Rožmberk má být centrem jejich panství. Místo na skalnatém ostrohu nad Vltavou bylo vybráno proto, že se pod ním vinula významná obchodní stezka z Čech do bohatého horního Podunají. Jako první se zde usídlil Vok z Prčice. Tehdy byl ovšem hrad v jiných místech než dnes. Byl výš a proto se mu říkalo Horní hrad. Jeho jádrem byla vysoká válcová věž a při ní stál palác, obehnaný hradební zdí a příkopem. V roce 1522 vyhořel a zůstala z něj zachována pouze velká věž Jakobínka. To už ale stál Dolní hrad, postavený ve 30. letech 14. století jenž byl spojen s původním hradem mostem. V roce 1302 si Rožmberkové zvolili za své hradní sídlo Český Krumlov a zdejší hrad využívali jen příležitostně. Za časů husitských válek se dostali do finanční tísně a hrad byli dokonce nuceni zastavit na celé století pánům z Walsee. Po návratu do rukou Rožmberků hrad ožívá společenským životem a stává se opět sídelním hradem. Svatby pana Voka Toto období se stalo předlohou několika literárních a filmových děl. Ano, tušíte správně, jedná se o období Petra Voka, posledního Rožmberka, jehož život je nejslavnějším rožmberským obdobím. Kromě bohatého společenského života byly také započaty některé stavební úpravy v duchu italské renesance. V roce 1601 postoupil Petr Vok rožmberské panství synovci Janu Zrinskému, který zde žil až do své smrti v roce 1612. Pokračoval ve stavebních úpravách, které ve výsledku přinesly větší pohodlí přesně tak, jak si doba manýrismu a renesance žádala. Společenské změny, které přinesla třicetiletá válka, se dotkly také Rožmberku. Hrad se v roce 1619 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V držení tohoto, původem severofrancouzské šlechtického rodu, zůstal až do roku 1945. V 17. a 18. století Rožmberk několikrát upravili a v letech 1840 – 1857 jej přestavěli v duchu romantické gotiky. Součástí přestavby bylo i založení rodového muzea. O něj se zasloužil Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814-1883), vášnivý sběratel uměleckých a historických předmětů. V duchu romantického cítění druhé poloviny minulého století realizoval velkolepý plán a přebudoval Rožmberk právě na rodové muzeum. Už tehdy byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Hrad Rožmberk dnes Dolní hrad, jenže je mimochodem menší kopií zámku v Českém Krumlově, je dnes v dobré kondici, včetně upravených interiérů s dobovým zařízením a sbírkami. Prohlídková trasa zavede návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale představí také slavný rod Buquoy. Z řady sálů vyniká zbrojnice s unikátní kolekcí zbraní, zbrojí a válečných trofejí, rytířský sál s kazetovým stropem a bohatou malířskou výzdobou, obrazárna aj. V tzv. Rožmberském pokoji visí obraz dámy v bílém, představující známou Bílou paní, která se prý na hradě zjevuje. Na závěr prohlídky mohou fyzicky zdatní návštěvníci vystoupat 200 schodu tzv. Anglické věže. Za svou námahu budou odměněni nádherným výhledem. Muzeum hrdelního soudnictví je další velkou atrakcí hradu Rožmberk. Funkční zařízení katovny si můžete se vší opatrností vyzkoušet. Z Rožmberka se můžete vydat na několik dalších zajímavých míst, jako například do Muzea koněspřežné dráhy v Bujanově. U téže obce najdete i zříceninu hradu Louzek. Nedaleko obce Loučovice můžete vystoupat na zajímavé žulové skalisko Vyklestilka nebo si prohlédnout skalní útvar Čertovo kopyto. Neměli byste zapomenout ani na návštěvu města Vyšší Brod, kde můžete najít nejen cisterciácký klášter, ale třeba také Poštovní muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Rožmberku nad Vltavou.

Vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou je viditelnou dominantou města Krnova. Toto mystické místo má několikasetletou poutní tradici. V mladší době kamenné zde stávalo hradisko. Poutní tradice sahá do počátku 17. století. V letech 1722-1728 byl na vrchu postaven kostel v těsné blízkosti dřevěné kaple z roku 1684. Roku 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřena a určen k likvidací. Podařilo se jej za 406 zlatých vykoupit čtyřem měšťanům a roku 1795 dosáhnout jeho znovu otevření. Císařským výnosem ale nebylo dovoleno aby jej spravovali minorité a kostel se dostal do vlastnictví města. Až roku 1940 ho minorité získali zpět výměnou za pozemky, které město potřebovalo pro svůj rozvoj. V srpnu 1865 kostel vyhořel a ani válečné události v roce 1945 na tom nebyl lépe. Požárem byla dokonce poničena levá věž kostela. Za komunistické éry je činnost minoritů přerušena. V roce 1994 je navrácen zpět a v letech 1994-1996 je v bezprostřední blízkosti postaven poutní dům sv. Josefa. Chrám je barokní dvouvěžová stavba s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicí kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie Sedmibolestné o kterém se tradují legendy o jeho léčivých účincích. Interiér zdobí nádherné fresky od brněnského malíře F. Ecksteina z let 1726-1727. Na vrch Cvilín k poutnímu kostelu se několikrát do roka konají církevní poutě.

Barokní zámek v Jetřichovicích stojí přímo uprostřed obce. Sídlo tvoří 2 části, starší barokní část je patrový obdélný objekt s mansardovou střechou a jižní novogotická dvoupatrová část má polygonální nárožní věž s cimbuřím a rizalitem na zahradním průčelí. Za zámkem je anglický park s barokními plastikami z 18. století. Historie zámku                 Vladykové z Jetřichovic jsou poprvé zmiňováni roku 1394, zdejší tvrz zde stávala až v 1. polovině 15. století. Na tvrzi sídlili Opršalové z Jetřichovic. Po roce 1500 prodal Jindřich Opršal tvrz, dvůr a ves Jetřichovice Bohuslavu Mitrovskému z Nemyšle na Mitrovicích. Zřejmě za Viléma Mitrovského byla tvrz přestavěna na malý barokní zámek. Roku 1700 nechal vystavět majitel zámku František Sezima v Jetřichovicích nedaleko zámecké zahrady kapli Bolestné Matky boží. Působení dr. Kaňky na zámku Poté vystřídalo panství různé majitele. Až od roku 1785 bylo sídlo v rychlém sledu pronajímáno. Posledním nájemcem a posléze i majitelem zámku byl dr. Jan N. Kaňka, který v Jetřichovicích založil školu v roce 1839. Ke starému zámku nechal v letech 1857 - 1859 přistavět podle návrhu prof. Josefa Niklasa nový zámek v anglickém a gotickém slohu s osmihrannou věží ozdobenou zubatým cimbuřím. Okolo zámku zřídil dr. Kaňka park a umístil zde několik pískovcových soch rázu Platzerova. Současná podoba kaple Bolesné P. Marie pochází také od dr. Kaňky, který ji nechal roku 1859 přestavět v románském slohu opět podle plánů prof. Niklase. Před oltářem byla zřízena hrobka, kde spočívá pan Jan N. Kaňka. Po dr. Kaňkovi byla majitelkou zámku jeho žena Vilemína Apt – Kaňková. Velkostatek v Jetřichovicích postoupila svému příbuznému generálu z Neuwirthů, no na zámku žila až do své smrti v roce 1899. Po dalším prodeji sídla pak celé Jetřichovice vykoupila Marie Milnerová a v roce 1923 došlo na základě pozemkové reformy k rozprodání více než 27 ha pozemků. V dalších letech se majitelé často střídali, až jej roku 1938 koupil Václav Zákostelna, architekt a stavitel v Praze, který věnoval velkou péči zvelebení zámku. V roce 1945 zakoupil velkostatek pan Karel Navrátil, kterému byl v červnu 1948 zestátněn. Od roku 1950 sloužil jako rodinná škola (děti bez rodičů) a to až do roku 2006. Zámek i ostatní budovy byly předmětem restituce a v současnosti je zámek v Jetřichovicích na prodej a není přístupný pro veřejnost. V okolí můžete navštívit malebnou přírodu v okolí Čertova břemena, jet si v zimě zasjezdovat na Javorovou skálu nebo zaběžkovat na upravené tratě u Monince. Za návštěvu stojí i cíl známého pochodu Praha - Prčice - Sedlec-Prčice. Za návštěvu stojí i vzdálenější zřícenina hradu Borotín. Ubytovat se můžete třeba v Sedleci-Prčicích.