Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary.První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou). Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Velmi se dotkla obce třicetiletá válka. Ves byl řádu křížovníků zabavena a vše tedy ves, tvrz a statek koupil Jan, nestarší Petrášek z Vokounštejna, který ale na základě rozsudku Ferdinanda III. musel vše vrátit a patrně odešel do vyhnanství. Část Ďáblic byla připojena k Praze již roku 1960, samotná obec pak od roku 1968. Dnes je MČ Praha – Ďáblice součástí správního obvodu Praha 8.

Historie výstavby zdejších nádržína řece Dyji, jako ochrana před povodněmi sahá až do 18. století, ale reálný podklad pro výstavbu vznikl až vodohospodářským plánem z roku 1954. Výstavba celé vodní nádrže skládající se ze tří částí proběhla ve dvou etapách. První etapa byl vznik horní a střední nádrže, druhou etapou vznikla nádrž dolní. Celkový objem všech tří nádrží se pohybuje okolo 130 mil. m3 vody. Jejím primárním účelem je tedy ochrana důležitých míst před povodněmi a také významně slouží k rekreaci a rybolovu. První nádrž (horní) začíná za obcí Brod nad Dyjí a končí hrází po níž vede komunikace první třídy č. 52 (Brno – Mikulov). Výstavba byla zahájena v roce 1974 a dokončena roku 1978. Sypaná hráz je dlouhá 2.484 m a vysoká jen něco málo přes šest metrů. Celkový objem horní nádrže činí 14,313 mil. m3 vody. Kousek od hráze severním směrem se nachází pozůstatky tábora římských legií. Střední nádrž začíná hned pod hrází horní nádrže a končí hrází po níž vede komunikace č. 420 Dolní Věstonice – Hustopeče. Výstavba byla započata souběžně s horní nádrží a dokončena o tři roky později než u horní a to v roce 1981. Zemní sypaná hráz je nejmenší ze všech třech, délku má 1.365 m a výšku 6,7 m. Celkový objem je však vyšší než u horní nádrže, činí něco málo přes 32 mil. m3 vody. Zajímavostí této nádrže je dochovaný kostelík, původně románská stavba, přestavěná goticky ve 14. století. Stojí na malém ostrůvku chráněný valem , nedaleko hráze horní nádrže. Kostelík je dokladem někdejší vesnice Mušov, která výstavbou nádrže zanikla. Dolní nádrž je svojí rozlohou největší ze všech tří a má rovněž největší hráz. Dokončena byla až v roce 1989. Má rozlohu 1700 ha a objem téměř 84 mil. m3 vody. Zemní sypaná hráz je dlouhá na 4.658 m a vysoká 9,8 m. Vede zde komunikace č. 421 Mikulov – Velké Pavlovice. Při hrázi se nachází elektrárna se dvěma turbínami. Hlavní turbína má výkon 2,3 MW, druhá slouží při asanačním průtoku jen 0,2 MW. Vodní nádrž Nové Mlýny ukzála svoji potřebu již několikrát a to hlavně při povodních. Zejména pak v roce 2002 a 2006 dokázala významnou část povodňově vlny zachytit a významně tak snížit při povodní průtok pod nádrží.

V oblasti vrchu Prašivice asi 1,5 km severovýchodně od Nalžovských Hor se nachází umělá zřícenina. Zdejší místo bylo v 80. letech 19. století upraveno do podoby anglického parku. Kromě kopie zříceniny irského rodového sídla Ballymotte, který tu nechal vystavět majitel panství Ludvík Taafle tu ještě můžeme najít upravené skalní útvary do podoby draka a želvy, romantické jezírko a gloriet. Vše volně přístupné. Jezírko a gloriet se nacházejí na turistické značce, k umělé zřícenině je potřeba z této značky odbočit lesní cestou.

Kostel Panny Marie - Dobrá Voda u Nových Hradů