Budova Národního divadla v Praze patří k nejpamátnějším stavbám nejen Prahy, ale celé České republiky. Budova Národního divadla vyrostla na křižovatce dnešní Národní třídy a vltavského nábřeží v červenci 1881. Stavbu, jejíž projekt vypracoval architekt Josef Zítek, vedl zprvu František Havel, od roku 1874 stavitel Kusý. Základní kámen Národního divadla byl slavnostně položen 16.5.1868.  Nejdříve se sbíralo. Ve městech i na vesnicích. Pořádaly se plesy, akademie, tomboly, merendy, výlety, divadelní představení, koncerty a bály. Korunu ke koruně sbírali řemeslníci, studenti, dělníci. Slušným darem přispěli i někteří čeští šlechtici, například Michal Kounic, Jan Lažanský, František Thun, Jindřich Chotek, Jan Lobkovic nebo Hanuš Kolovrat. Antonín Dvořák uspořádal ve prospěch Národního divadla koncert svých skladeb. Vyšel spisek Národ sobě, který redigoval Jan Neruda spolu s malířem Pinkasem a Ženíškem. Pozadu nezůstali ani továrníci a velkobchodníci. I jejich zlaťáky pomohly k tomu, že na konci července 1881 stálo divadlo téměř připravené k tomu, aby mohlo být představením Libuše otevřeno. Bedřich Smetana složil tuto slavnostní operu na libreto Josefa Wenziga již před několika lety, ale první provedení odkládal až na otevření Národního divadla. Libretista vycházel z námětu Libušina soudu z Rukopisu zelenohorského, o němž se tenkrát všeobecně věřilo, že je pravý a že pochází z 10. století. Opera v divadle opravdu zazněla, ale dříve než mohla být budova dohotovena a slavnostně odevzdána veřejnosti, vypukl na nedokončené stavbě požár který zničil střechu a téměř celý vnitřek. Klempíři prý dostatečně neuhasili oheň, na kterém rozehřívali páječky, jimiž spojovali plechy na střeše. „Příliš mnoho náhod,“ říká Miroslav Ivanov ve svém detektivním pátrání po historii požáru Národního divadla a zmiňuje záhadnou sebevraždu nadhasiče Čeňka Diviše, skutečnost, že v pražském vodovodu znatelně posklesl právě v den požáru v pátek 12.8.1881 tlak, že praskla roura novomlýnského vodovodu, že se železná bezpečnostní opona nedala ovládat, protože pod ní stálo v ten den lešení pro štukatéry, že ti dva pracující na střeše byly od německé firmy a že v té době probíhaly nacionalistické konflikty mezi Čechy a Němci, které vyvrcholily v úterý 28.6.1881 v Chuchli střetem, při němž zasahovala policie. Příliš mnoho náhod, možná příliš mnoho fantazie. Závěr expertízy, která se na konci 20. století uskutečnila zní: „Zvýšila se pravděpodobnost verze úmyslného založení, přesto však tuto verzi nelze považovat za zcela prokazatelnou. Chybějí přímé důkazy a usvědčení případných osob, které se mohly na založení požáru podílet. Záslužné je však to, že se pomocí expertízy podařilo vyvrátit obvinění vznesené tehdejším soudem na oba řemeslníky Jenische a Ziniburga. Když divadlo vyhořelo, s neobyčejnou obětavostí a nadšením byl sebrán nový kapitál a byla zahájena obnova, kterou vedl architekt Josef Schulz. A tak dnes stojí na břehu Vltavy, na půdorysu nepravidelného lichoběžníku, skvostná novorenesanční divadelní budova s kupolovitou střechou, při hlavní fasádě s portikem a lodžií, které se důvěrně říká „Zlatá kaplička“. V letech 1977-83 byla provedena celková rekonstrukce a modernizace a na místě tří klasicistních Koutových domů v těsném sousedství divadla byla v roce 1968 postavena Nová scéna a další dvě administrativní a restaurační budovy. Nová scéna se sídlem Laterny magiky je pozoruhodná moderní architektura s kruhovým hledištěm, jejíž fasádu tvoří 4.306 skleněných hranolů. Autorem projektu je ing. arch. Karel Pragner.  

Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Chráněné území Drahaně se rozkládá na pravém břehu Vltavy od Troje po Drahanskou rokli, kterou prochází severní hranice Prahy. Vyhlášena byla v roce 1990 Národním výborem hlavního města Prahy jako oblast klidu. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny pak převedl všechny oblasti klidu do kategorie Přírodních parků. Území Drahaně je chráněno stavební uzávěrou.  Veškeré zásahy do tohoto prostoru jsou podmíněny souhlasem Magistrátu hlavního města Prahy. Za hranicí Prahy navazuje na přírodní park Drahaň - Troja přírodní park Dolní Povltaví, který se rozkládá v okresech Praha - východ a Mělník. Chrání pravý břeh Vltavy od Prahy až po jižní okraj Kralup.

Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji.  Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice  spolu s parkem součástí  Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol.  Unikátní zámecký park      K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí  expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna,  restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.