Obvodová zeď Clam-Gallasova paláce tvoří jižní část Mariánského náměstí, pojmenovaného podle kostela Panny Marie na Louži. Ten už zde dnes nenajdeme byl v roce 1791 zbořen a na jeho místě byl vystavěn nárožní dům čp.102, část jeho hřbitova byla postoupena na rozšíření náměstí. Celému prostoru se kdysi říkalo Na louži, protože tady byly skutečně ohromné louže, zejména po jarních nebo podzimních povodních. Náměstíčko mělo tehdy sklon od řeky a bylo a bylo prohloubeno, takže při tehdejší absenci jakékoliv kanalizace dlouho voda vysychala a louže tady byly velmi časté. K srpnu roku 1501 se uvádí; po prudké bouři se nahromadilo tolik vody, že se tady utopilo služebné děvče. První zmínka o kostele P.Marie na Louži je z roku 1322, ale stavba byla jistě starší. Za občasných povodní vnikala voda nejen na podlahu kostela, ale i na hřbitov, někdy dokonce docházelo k vymílání náhrobních kamenů. Do výklenku v severní stěně Clam-Gallasova paláce byla v roce 1812 umístěna nejpopulárnější kašna Starého Města. Její tvůrce, klasicistní sochař Václav Prachner, ji vyzdobil sochou dívky vylévající ze dvou džbánků vodu. Měla symbolizovat Vltavu, ale pražané ji začali říkat Terezka. Po obou stranách kašny stávaly dvě fortelné lavice na postavení puten, a ženské se tady rády zastavily na kus řeči o tom, co je v Praze nového. Kdysi se vyprávělo, že se do Terezky šíleně zamiloval jeden vysloužilý voják od dragounů, a než umřel, odkázal Terezce 10.000 zlatých. Dědicové nechtěli soše bláznivý odkaz uznat, a tak došlo k soudu, který Terezka prohrála. Tenkrát nikdo neuznal, že by mohlo jít o „věno“ určené na případnou opravu.

Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou, zaujme dnes především milovníky keltů. V roce 1997 celý zámecký objekt zakoupila obec Nižbor a provádí zde rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2004 bylo na zámku otevřeno unikátní Informační centrum keltské kultury.    Historie zámku                   Hrad Nižbor, poprvé uváděn roku 1265, založil Přemysl Otakar II. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. Hrad býval oblíbeným lovčím místem i ostatních českých panovníků. Karel IV. jej dal opravit a zařadil jej do korunního zboží. Ještě než byl postaven Karlštejn, byl Nižbor správním střediskem kraje a místem pobytu královského purkrabího. V roce 1425 byl hrad dobyt husity. Na místě původního hradu byl v letech 1720 – 1724 zbudován zámek, ze kterého se dosud zachovala kaple Pozdvižení sv. Kříže. Po roce 1731 se stala dědičkou Nižboru dcera Jana Josefa Valdštejna Anie Anna, provdaná za majitele Křivoklátu Josefa Viléma z Fürstenberka. Právě posledními soukromými majiteli panství byly Fürstenberkové. Za Fürstenberků bylo v areálu nižborského zámku provedeno už jen málo změn. Na bývalém předhradí byla postavena roku 1785 jednopatrová budova pro úředníky. Budova správce zámku v bývalém předhradí byla opatřena věžičkou s hodinami a byly zazděny arkády nad spojovací chodbou mezi touto budovou a vlastním zámkem. Byla zbořena jižní barokní brána a poblíž zámeckého areálu vznikla roku 1860 rodinná hrobka Fürstenberků. Rodu náležel zámek do roku 1929, pak připadl státu. Na podzim roku 1971 byla provedena generální oprava střechy objektu a o celý zámecký areál se podělily národní podnik Astrid, státní statek a MNV. V budově zámku byly zřízeny byty. Počátkem 21. století na zámeckém sídle probíhaly opravy a záchranný archeologický průzkum, který přinesl nové poznatky o středověké podobě původního přemyslovského hradu. V dnes přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nejedná se o klasickou výstavu archeologických nálezů, ale většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky, hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně návštěvník seznámí s keltskými řemesly, zvyky či náboženstvím. Kromě obrazovek je možné vidět mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, a především zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména toho nejbližšího, na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Zde také můžete vystoupit na rozhlednu Stradonku u Stradonic a rozhlédnout se po okolí. Navštívit můžete také město Beroun a zde najdete také ubytování.

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

V centru obce Škrle stojí gotický kostel sv. Jakuba Většího, vystavěný v druhé polovině 14. století. Kolem roku 1586 byl přestavěn a v 19. století upravován. Dnes slouží jako galerie. Stavba je v současné době jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií. Na jižní straně ke kostelu přiléhá věž s dřevěnou horní částí. Presbytář i loď jsou plochostropé s dřevěnou hudební kruchtou. Vedle oltáře se nachází výklenek, kam možná utrakvisté odkládali kalich, zřejmě jde o pozůstatek sanktuáře. Na obvodových zdech pod omítkou, lze dnes již jen tušit fragmenty ostění původních oken a možná i původní malby.