Studna je opatřena kamenným profilovaným roubením a kovovou mříží ozdobenou na vrcholu figurou lva.

Pseudorenesanční radnice byla postavena na místě dvou středověkých domů v roce 1869 podle projektu stavitele Kuželovského. Původní renesanční radnice se nacházela v místech dnešní městské knihovny. Přístavba radnice, dům č.p. 22, je z let 1899-1900. Fasádu domu navrhl Alois Samohrd a fresky provedl Láďa Novák. Po stranách trojdílného okna vidíme alegorické ženské postavy znázorňující vlevo „Samosprávu vlasti“ a vpravo „Spravedlnost“.

Náměstí Republiky leží na rozhraní Starého a Nového města. V těchto místech vedly městské hradby a vedla tudy cesta na východ, na Kutnou Horu. Začínala zde také Královská cesta. Náměstí neslo název Hybernské náměstí, Kapucínské náměstí. V letech 1870 – 1916 se nazývalo Josefské náměstí, pak do roku 1919 náměstí Františka Josefa I. Název z roku 1919, náměstí Republiky, souvisí se vznikem samostatného Československa v roce 1918. V části německé okupace, v letech 1940 – 1945 bylo přejmenováno na Hybernské náměstí. Náměstí Republiky dnes tvoří důležitou městkou křižovatku mezi Starým a Novým Městem, Josefovem, Holešovicemi, Malou Stranou a Karlínem.  Náměstí Republiky, se původně nazývalo Hybernské, později Josefské podle kapucínského kostela a kláštera sv. Josefa, který tvoří střed jeho východní strany. Klášter byl založen v roce 1630 a krátce nato postaven kostel. Je to jednoduchá stavba bez ozdob, která se nijak neliší od jiných kapucínských staveb. Napravo od kostela je klášterní dům z roku 1833, postavený náhradou za původní klášter ze 17. století, zrušený v roce 1795 a posléze zbořený. Na jeho místě byly v letech 1857-61 postaveny pseudorománské kasárny. Josefský rynek býval místem poutí, stanovištěm cirkusů, zvěřinců a různých atrakcí. 

Mateřská škola Tuchorazská.