Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.  

Prašný most přes Jelení příkop spojuje II.nádvoří Pražského hradu s ulicí U Prašného mostu. Původně zde byl v letech 1534 – 1538 postaven dřevěný most na šesti pilířích. Ten však v roce 1541 vyhořel a byl v letech 1769 - 1770 nahrazen násypem s průtokem pro potok Brusnice. Most je dlouhý cca 90 m. Most byl zastřešen a pod jeho střechou se usazoval prach. Odtud název Prašný most.

Hostivařská fara u kostela Stětí svatého Jana Křtitele v Domkařské ulici.

Cihelná nebo také Nová, či Chotkova brána, je součástí vyšehradského opevnění. Umožňoval přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek podle projektu J. Weisse v letech 1841 – 1842. Brána umožňuje také vstup do kasemat vybudovaných v hradbách.Poslední stavbou kterou projdeme při prohlídce Vyšehradem je severní brána zvaná „Cihelná“ je nejmladší dochovanou z vyšehradských bran. Je z roku 1841 a vznikla podle návrhu Jiřího Weisse na popud pražského místodržitele Karla Chotka a náleží k nejpěknějším empírovým stavbám v Praze. Středověkou předchůdkyní Cihelné brány bývala ve středověku Jeruzalémská brána, stojící pravděpodobně vlevo ( při pohledu z pevnosti ) od brány stávající. Z Cihelné brány je také vchod a začátek prohlídky vyšehradských kasemat jejichž prohlídka se vřele doporučuje.