Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Kynžvart
Kynžvart je klasicistní zámek v západních Čechách. Leží jižně od obce Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. V blízkosti stojí i zřícenina gotického hradu. Zámek v Kynžvartu vstoupil do historie zejména jako sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Historie zámku Na místě dnešního zámku, v údolí pod kynžvartským hradem, byla někdy mezi lety 1585-1597 postavena renesanční tvrz, později přestavěná barokně. Jeho přesná podoba dnes už není známa a nedochovalo se ani žádné dobové vyobrazení zámku. Poblíž byl založen pivovar - první doložené zprávy o něm pocházejí z roku 1606. První majitel, Kryštof Jindřich mladší z Cedvic, se však aktivně zúčastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II. Po bitvě na Bílé hoře bylo jeho kynžvartské panství konfiskováno, v roce 1623 propůjčeno a v roce 1630 definitivně postoupeno pěti bratřím Metternichových, synovcům trevírského kurfiřta. Metternichům pak kynžvartské panství i s ruinami hradu na kopci patřilo až do roku 1945. Sídlo rodu Metternichů Na sklonku 17. století nechali Metternichové chátrající renesanční zámeček přestavět na typický barokní zámek. Ten měl podobu typického venkovského sídla, uzavřený komplex hospodářských budov, s konírnou v celém jižním křídle a reprezentačním velkým sálem nad centrálním průjezdem. V 18. století bydleli majitelé hlavně na svých statcích v Porýní a na Kynžvart zajížděli jen v letních měsících. Během prusko-francouzské války byly porýnské majetky Metternichů zcela zničeny a kynžvartský zámek byl na přelomu 18. a 19. století načas dokonce jediným sídlem tohoto významného rodu. Roku 1818 zdědil majetek princ Klemens von Metternich. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem habsburského domu. V roce 1813 byl povýšen do dědičného knížecího stavu. V jeho režii probíhal Vídeňský kongres (1814-1815), který upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv po porážce Napoleona. Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. Nákladná klasicistní přestavba Starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci, a tak byl v letech 1821-1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu. Vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile přitom musel respektovat množství kancléřových návrhů a náročných požadavků. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart. Okolo zámku byl pod vedením vídeňského zahradníka Riedla vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, sochami a pomníky. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavba nebyla nijak levná záležitost a Metternichovi na ní půjčil samotný Salomon Rothschild, nejvýznamnější bankéř té doby. Po rekonstrukci se z Kynžvartu stala venkovská reprezentativní rezidence, s prvky empíru. Na zámku Metternich přijímal významné návštěvy - zavítal sem mj. ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. a J. W. Goethe. Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. Na počátku revoluce v březnu 1848 kancléř podal demisi. Tříletý dobrovolný exil trávil v Londýně. Po návratu až do své smrti 11. června 1859 pobýval často na Kynžvartu. Jeho ostatky byly převezeny do rodinné hrobky v kostele sv. Václava v Plasích, kde spočívají dodnes. Metternichům patřil Kynžvart až do roku 1945. Cenné interiéry a zámecká knihovna Ve druhé polovině 20. století zámek chátral. Na lepší časy se začalo blýskat až po částečné rekonstrukci. V polovině 90. let bylo pro veřejnost zpřístupněno všech 25 reprezentačních interiérů. Díky tomu, že Metternich během svého života shromáždil velké množství uměleckých předmětů, mohou dnes návštěvníci obdivovat jejich krásu v četných expozicích. Návštěvníci mohou shlédnout např.: zámecký okruh s pracovnou kancléře Metternicha, kulečníkový sál, zámecké salonky a mumie. V jeho sbírkách jsou historické mince, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. V zámku se také nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Celkem čítá asi 12 000 titulů ve 24 000 svazcích, mezi nimi 230 inkunábulí, což je nejvíce v České republice a vzácný fragment Starého zákona z konce 8. století. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na vrch Dyleň, kde se dnes nachází bývalá radarová věž. Nedaleko od města Lázně Kynžvart najdete zříceninu hradu Kynžvart nebo přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí také melebný skanzen Doubrava nebo Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. V obci Vysoká je k vidění zřícenina kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytování najdete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.
Doporučujeme
Radotínský přístav
Radotínský přístav byl budován od roku 1983 na levém břehu Berounky cca 600 m od soutoku s Vltavou. Je cca 600 m dlouhý, 110 m široký a hloubka vody dosahuje 2,8 m.
Rozhledna se nachází necelého 1,5 km severním směrem od obce Boleradice, nedaleko vrcholu Nedánov (368 m.n.m.) Základní kámen k rozhledně byl položen v roce 2006, její stavba byla zahájena v březnu 2009 a otevřena již v červenci téhož roku. Dřevěná stavba s kovovými prvky měří 26 m. Rozhledna volně přístupná poskytuje široký výhled do okolí. Z dobrých podmínek je vidět Brno s okolními kopci Drahanské vysočiny, vrchy Pálavy se zrcadlící se hladinou Novomlýnských jezer, vrcholky Bílých a Malých Karpat, kopce Ždánického lesa s dominatním vrchem Strážov a obrysy Chřibů. K rozhledně vede značená cesta z obce Boleradice a lze sem dojet i autem. Vede sem malá asfaltová cesta ze silnice Boleradice – Mokrůvky. Odbočuje ze silnice na okraji komerčního areálu.
Doporučujeme
Tvrz Divice
Historie tvrzi Nestarší zpráva o tvrzi pochází z roku 1318, kdy uvádí jako majitele tři držitele. K roku 1346 je znám Léva z Divic, jehož rod se zde udržel až do roku 1481. V roce 1529 získal tvrz Jiřík z Lobkovic. Jeho syn pak započal s nákladnou přestavbou tvrze. V roce 1596 je nucen Děpolt mladší tvrz prodat, ale o pět let později ji kupuje opět Kryštof z Lobkovic. V jejich rodovém majetku zůstala až do roku 1656. Od roku 1802 je tvrz v držení na více něž 120 let Schwarzenberky. Podoba tvrzi Tvrz se do dnešní doby dochovala v docela velké části. Věž gotická, nejméně z 15. století byla výrazně upravována v první a druhé polovině 16. století. Je pětipodlažní a na vnějších fasádách se dochovaly zbytky sgrafitových psaníček. Přízemí a první patro má valené klenby, ostatní podlaží jsou plochostropá. Ve třetím patře se dochovaly profilované stropní trámy a pod stropem pás malovaných znaků. Jsou zde čtyři okna se sedátky a vstup na prevet. K věži přiléhá palácové křídlo v přízemí s klenutým průjezdem a řadou místností. Vnitřní dělení prvního patra bylo po přeměně na sýpku zcela zrušeno a velká barokní okna dodatečně zazděna. Tipy na výlet   Výlet si můžete naplánovat na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci, zříceninu hradu Žerotín nebo zříceninu hradu Pravda. Ubytovat se můžete ve Slaném.