Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.

Kostel sv. Tomáše byl patrně založen Petrem z Rožmberka v polovině 14. století. Uvažuje se tak, že byl založen již roku 1252. Ve druhé čtvrtině 16. století prošel přestavbou, při které presbytář získal novou síťovou klenbu s přesekávanými žebry a v hrotitých oknech byly umístěny kružby. V roce 1786 za Josefínských reforem byl kostel zrušen a postupně chátral. V polovině 19. století byl již pustý. V letech 1874-75 byl obnoven znovu vysvěcen. Do další svízelné situace se dostal po druhé světové válce, kdy se ocitl díky železné oponě v pohraničním pásmu. To znamenalo opět chátrání objektu. Až po revoluci v roce 1997 za velkého přispění německých obyvatel byl znovu opraven a vysvěcen. Třetí nejvýše položený kostel na českém území je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou patrovou sakristií. V severní stěně se nachází lomený portál s profilovaným ostěním. Průčelní stěna a věžička jsou obloženy šindelem.

Expozici nově otevřeného muzea dýmek lze navštívit v prostorách původního roubeného domku čp. 61. Je umístěn přímo na prosečské náměstí. Expozice představuje zajímavou sondu do světa dýmek, která zahrnuje pestrou paletu exponátů, zajímavosti o výrobě dýmek a historii tohoto řemesla, které je pro prosečsko typické a jež se zde zachovalo doposud.Součástí muzea je i expozice historie prosečska, dobového oblečení, nádobí, keramiky, skla a nábytku. Jsou zde zmíněny i významné osobnosti spjaté s tímto krajem – spisovatelka Teréza Nováková, bratři Mannové nebo Alois Metelák. Stálá expozice Výroba dýmek Dobový nábytek Keramika Posekanecké sklo Teréza Nováková Bratří Mannové Alois Metelák (sklo, obrazy)

Klementinum patří mezi rušná místa Prahy. navštěvují ho především turisté. Leží při královské cestě, kudy míří na Karlův most, Malou Stranu a Hradčany. Nebo naopak na Staroměstské náměstí. Denně tudy projdou stovky a stovky obdivovatelů architektury, historie a umění. K vidění je toho opravdu hodně. Klementinum je ale také místem zastavení samotných Pražanů. Místem posezení, rozjímání, součást příjemné procházky Starým Městem. Cestu sem ale hledá i mnoho lidí, jejichž cílem je Národní knihovna České republiky, Astronomická věž a podobně.