První pec zde byla postavena v roce 1880 a před první světovou válkou produkovala Berlova vápenka na 25 tun vápna denně. Po válce ve dvacátých letech to bylo dokonce 45 tun denně. Vápenec sem byl dopravován košíkovou lanovkou z nedalekých Prachovic, poháněnou parním strojem. Patřila k nejstarším u nás, měla délku 5,5 km, 180 košů s kapacitou každého na 280 kg vápence a dřevěné stožáry vysoké 6-20 m v rozestupech od 20 do 140 m jich bylo na 110. Hotové vápno se dopravovalo vlečkou do Čáslavi. Výroba vápna byla zastavena v roce 1957 a lanovka postupně demontována. Vápenka se naštěstí dochovala. Zachovány byly obě pece, každá trochu jiné konstrukce. Obě však mají dvě samostatné peciště (šachty). Jedna je robustnější a představuje typičtější konstrukci železnohorské vápenky, druhá subtilnější je pacoldovského typu. Vápenka je také unikátní svým způsobem zavážení, který zde tvoří ocelová konstrukce výtahu a lávky, která od něj vede k zavážecím otvorům. Stavební stav vápenky je dobrý. Vápenka byla rekonstruována a západní pec navíc doplněna o objekt, ve kterém byla zřízena malá expozice vápenictví.

Rozhledna na vrchu Libín patří k nejstarším u nás. Libín je 1096 metrů vysoká hora 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří a nabízela vždy nádherný kruhový výhled. Bílý maják Byla postavena v roce 1883 Šumavským klubem turistů. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. Byla stavěna podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a jelikož v témže roce slavili zásnuby habsburský korunní princ Rudolf s princeznou Štefanií, dostala rozhledna název Rudolfova věž. V roce 1894 byla pro větší pohodlí turistů postavena hájovna, v níž se mohli občerstvit. V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, v plánu byla rekonstrukce věže, při které by byl vrchol zastřešen a vyrostla by na něm prosklená terasa. Díky válečným událostem z toho sešlo. Proto je její dnešní podoba autentická. Na konci 20.století dostala nový bílý nátěr a když se do ní opře sluneční svit, stává se nepřehlédnutelnou dominantou okolí. Je vysoká 27 metrů a na její vyhlídku, která je ve stejné výšce vede 138 schodů. Kruhový výhled zahrnuje kromě Šumavy a blízkých Prachatic také Novohradské hory, Českobudějovickou pánev, horu Kleť, Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. V případě velmi dobré viditelnosti vystupují na jihu alpské vrcholky. Rozhledna na Libínu je přístupná po celý rok v otvírací době přilehlého občerstvení.   Výhled sever: Prachatice, Písecko s Jarníkem a Velkým Kamýkem, Středočeská pahorkatina východ: Kleť a Blanský les jih: Šumava a Lipno, Alpy západ: Boubín Popis cesty Ideální cesta k rozhledně vede od parkoviště v obci Labínské Sedlo a odtud půjdete pěšky po modré značce asi 2 kilometry. Převýšení je kolem 250 metrů k rozhledně. 

Infocentrum poskytuje komplexní služby turistům, zahraničním turistům i místním občanům.Otevírací doba po- pá 8.00 – 17.00so 9.00 – 12.00červenec,srpen v so prodlouženo  9.00 – 14.00

Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.