Přírodní památka Dominova skalka se nachází trochu stranou turistického značení v blízkosti Nové Vsi zhruba 4 km jihozápadně od Bečova nad Teplou. Přírodní památka Dominova skalka byla vyhlášena v roce 1998. Pojmenována byla podle českého botanika Karla Domina, který zkoumal zdejší floru Slavkovského lesa. Odlesněný hadcový výchoz s prestencem hadcových borů je vegetačně kopií rozhlehlejší NPP Křížky. Kromě zbytků vřesovišť s vřesovcem pleťovým, zimostrázkem alpským a prhou arnikou jsou nejvýznamnějším biotopem skalky se sleziníkem hadcovým, sleziníkem nepravým, vratičkou měsíční a kriticky ohroženým svízelem sudetským.

Jižně od Králova Dvora se nachází vrch Koukolova hora (471 m.n.m.) přístupný po turisticky značené cestě. Na okraji se nachází zbytky bývalého vápencového lomu. Nachází se zde zříceniny kaple sv. Blažeje. Vrch poskytuje kruhový výhled do okolí.

Pražský poledník (14°25'17" východní délky), usazen do dlažby Staroměstského náměstí, tvořil součást Mariánského sloupu. Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla.  Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou. V mosazné desce je stále vyryt nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal.

Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.