Kde jinde by mělo být muzeum obuvnictví než v městě, které je s botami bytostně spjato. Muzeum obuvnictví nabízí netradiční pohled do historie i současnosti oboru, který udělal díky Tomáši Baťovi ze Zlína obuvnickou velmoc. K vidění je zde více než tisíce exponátů, která nás provedou historií, současností, vývojem výroby a dějinami ševcovského řemesla. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejranější období je zachyceno prostřednictvím replik. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století. Unikátní je kolekce obouvání cizích národů. Můžeme tak obdivovat obuv ze všech kontinentů. Asi nejcennějším exponátem sbírky je soubor textilních střevíčků z období čínského císařství, velmi zajímavá je i kolekce atamanských bot, zakoupená v roce 1911 posledním majitelem buchlovského panství, dále soubor afrických sandálů a velká sbírka obuvi z Indie. Kuriozitou jsou opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů, které sloužily v centrální Austrálii k rituálním obřadům.Velký prostor je přirozeně věnován obuvi z produkce firmy Baťa. Sleduje vývoj výroby od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1945, kdy byl obuvnický komplex znárodněn.   Obuvnické muzeum patří pod Muzeum Jihovýchodní Moravy.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.

V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

Rozhledna Babylon stojící na Vysočině na Zeleném kopci (491 m) 9 km jižně od Náměště nad Oslavou je jednou z našich nejstarších a zároveň nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Nechal ji v v roce 1831 vystavět majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. V té době zrovna probíhalo na Moravě zemské vyměřování a stavba měla vzniknout pro jeho potřeby. Hrabě ji však pojal velkoryse a chtěl aby se stala dominantou parku, který náležel k rodinnému loveckému zámečku Vlčí kopec. Vznikla tak mohutná kamenná věž, vysoká původně 40 metrů. postavená v empírovém stylu. Širokou základnu měla čtyřbokou, vyšší patra byly osmistěnná. V roce 1866 za prusko-rakouské války byl vrchol věže poškozen a poslední patro sneseno. Výška věže se snížila na dnešních 25 metrů. Uvnitř věže je i dnes původních 105 dubových točitých schodů, po kterých se vystoupá na vyhlídkové místnosti, která je 18 metrů nad zemí. Její strop je vyzdoben freskami na nichž jsou motivy ze zvěrokruhu. Je odtud vidět Českomoravská vrchovina, okraj Brna, Pavlovské vrchy, Jaderná elektrárna Dukovany a při dobré viditelnosti i Vídeň a Alpy. Na začátku 21.století byla rozhledna opravena. Otevřena je během letní sezóny o víkendech a svátcích. Rozhledna ze jménem Babylon stojí také v Jihomoravském kraji u obce Kozárov. Přečíst si o ní můžete zde.