Asi 15 m vysoký vápencový útes, vyčnívající osaměle na východním svahu. Říká se mu také Čertův kámen, prý jej tady kdysi dávno upustil samotný satanáš. U paty kamene byla údajně upálena mladá čarodějnice. Pamětní deska připomíná schromáždění poddaných z Kopřivnice a okolních vsí roku 1695 na protest proti zvůli hejtmana Maxmiliána Harasovského. Povstalci vypálili Maxmiliánovi statek a sešli se u Váňova kamene, aby vedli další jednání – a povedlo se jim snížení roboty.

Kostel v historizujícím novobyzantském stylu byl postaven v letech 1844-48. Bazilika ortogonálního půdysu vznikl na místě kde stávala od roku 1820 zděná kaple Narození Panny Marie. Objekt má půdorys osmiúhelníku, v západní části nad předsíní se tyčí dvě hranolové vížky se zvonicemi. Do kostela vede 33 schodů, které připomínají dovršený věk Krista. Uvnitř kostela se nacházejí reliéfy Panny Marie mezi dvěma anděly, Klanění Tří králů a Madony mezi sv. Lukášem a králem Davidem. Mezi zařízením kostela vyniká hlavní oltřář Panny Marie, jehož oltářní obraz vytvořil baron Carl von Hampel z Vídně. Křtitelnici s plastikami čtyř evangelistů zhotovil Josef Max. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Norbertu a sv. Janu Nepomuckému. Současné varhany mají na 2.800 píšťal.

Františkovy Lázně je město v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Má přes 5 000 obyvatel. Františkovy Lázně jsou nejmenším z tzv. "Západočeského lázeňského trojúhelníku". Jejich poloha blízko hranice se SRN a nedaleko historického Chebu z nich dělá velmi přitažlivou turistickou destinaci. Do dnešní doby si zachovaly ráz lázeňského města z přelomu 19. a 20. století, kdy bylo evropské lázeňství na svém vrcholu.Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Dříve než byly založeny vlastní lázně, byla historie místa spojena s dějinami nejstaršího Františkova pramene, dříve známého jako Slatinná kyselka. Jeho věhlas se začal šířit světem. Kyselka byla rozvážena v keramických lahvích do celé Evropy, takže její popularita stále rostla. Po Třicetileté válce vyvstal problém s rostoucím počtem lázeňských hostů. Ti byly ubytováni v Chebu, zatímco pramen leží 6 km od města. Byl proto vystavěn malý lázeňský komplex přímo u pramene. Samotné Františkovy lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. O třináct let později získávají statut města. Z počátečních venkovských lázní s jedním - Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Na konci století jsou již Františkovy Lázně rozlehlým zahradním městem s výstavními lázeňskými domy a v této podobě se dochovaly do dnešních dnů.V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny díky své slohové čistotě městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města. Symbolem Františkových Lázní je socha malého chlapce s rybou. Lázeňská promenáda, která je empírová a klasicistní, je obklopena anglickými parky a sady. Dominantou města je Společenský dům - INGO Casino, divadlo Boženy Němcové, Městské muzeum, tzv. Podivná rozhledna, pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu a sakrální stavby, barokní kostel sv. Jakuba, kostel povýšení sv.Kříže a pravoslavný kostel sv. Olgy. Pro lázeňské hosty je k dispozic devět pramenů – Františkův, Luisin, Studený, Solný, Luční, Glauber III, IV., Kostelní a pramen Natálie.

Vrch Jezvinec s přírodní rezervací se nachází 6 km severozápadním směrem od Nýrska. Jezvinec (739 m.n.m.) je nejvýše položené místo Všerubské vrchoviny. Nejvíce se tu daří bukům (některé dosahují stáří 200 let), ale rostou zde i smrky, jedle, javory, lípy a jilmy. V roce 1955 zde byla vyhlášena přírodní rezervace o ploše 8,68 ha. Vzhledem k vzrostlým stromům neposkytuje vrch výhled do okolí.