Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné nalezneme asi 4 km jižně od Zlatých Hor. Vznik poutního kostela je spojen s příběhem, kdy se v těchto místech ukryla před vpádem švédských vojáků těhotná žena místního řezníka Anna Tanheiserová. Ta zde v úkrytu staré jedle porodila zdravého syna Martina, který se později stál váženým občanem města – radním. Jeho dcera pak vyplnila otcovu poslední vůli. Nechala zhotovit obraz Bohorodičky a v roce 1718 jej zavěsila na starou jedli v místě otcova narození. V následujícím roce zažil u tohoto místa s obrazem krejčí Samuel Richter ze Zlatých Hor zjevení. To se zakrátko rozšířilo po celém okolí a k obrazu začali přicházet poutníci z celého okolí. Z jejich darů pak byla zakrátko postavena dřevěná kaplička, do které byl obraz umístěn. Ten měl prý velkou léčebnou sílu a po přezkoumání několika případů odbornou komisí byl obraz 21.9.1729 přenesen do farního kostela ve Zlatých Horách. Na jeho místo byl umístěn obraz podobný. V roce 1785 za vlády císaře Josefa II. bylo nařízeno kapli zbourat, nenašel se však nikdo kdo by to učinil. Roku 1805 byla kaple přestavěna a zvětšena. Následně krátce poté bylo rozhodnuto o vystavění zděného kostela. V roce 1834 byl položen základní kámen a sedm let později byla nová stavba vysvěcena biskupem Danielem Sommerfeldem z Vratislavi. Do nově zřízeného poutního místa pak každoročně přicházelo tisíce poutníku ze širokého okolí a ciziny. Vše se změnilo po druhé světové válce, německé obvytelstvo bylo odsunuto a události po roce 1948 celou věc jen zhoršily. V roce 1955 sem byl zakázán přístup z důvodu důlních prací a objekt, který se skládal nejen z kostela, ale i ze dvou restaurací začal chátrat. Sice se v roce 1968 začalo s opravou kostela, ale v roce 1973 byl odstřelen a celý arál srovnán se zemí. Jediné co zůstalo byla pouze Posvátná studánka. Po roce 1990 vznikla iniciativa za znovuobnovení poutního místa. V únoru 1993 bylo vydáno stavební povolení a 23.9.1995 mohl být posvěcen nový kostel. O rok později byl dokončen poutní dům a o další rok pak ambity a pořízeny nové zvony. Na projekt za 27 milionů korun se podařilo získat pomocí různých sbírek. Poutní areál a blízké okolí je ve velmi dobrém stavu a přístupné. Před areálem se nachází parkoviště, kde lze zaparkovat.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 600 m severozápadním směrem od centra obce. Asi nejkratší a nejlepší přístup je odbočit před hřbitovní kaplí téměř na konci obce vpravo do upraveného parku. Projít po cestě tžéměř napřímo skrz něj k fotbalovému hřišti a po jeho levé kratší straně dojít k polní cestě. Tou se vydat vlevo, po cca 50 m vpravo přes remízek a po okraji pole se vydat k již nalevo viditelné ohradní zdi hřbitova. Hřbitov byl údajně založen již v 15. století a zřejmě byl několikrát rozšířen. Na docela velké ploše 4.335 m2 se nachází zhruba 170 náhrobků pocházejících od 18. století. Hřbitov je z velké části zarostlý náletovými křovinami (březen 2010) a velká část náhrobků je povalena nebo se i nachází v zarostlé části. Ohradní zeď je místy pobořená, z márnice zůstaly jen zbytky obvodového zdiva a absence brány poskytuje přístup na hřbitov bez obtíží.

Když byl 28.3.1904 Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem, začalo toto černé tovární předměstí trochu růžovět a růst do krásy. Nová výstavba začala tady na Riegrově dnes Lyčkově náměstí, v jehož čele stojí monumentální budova školy a pokračovala v blízkém okolí.

Vrchol se nachází asi 8 km jihozápadně od Jeseníku. Vrch Keprník (1422 m.n.m.) s nevelkou skalkou poskytuje krásný kruhový rozhled po Jeseníkách.