Socha světce od E. Maxe z roku 1854 je umístěna, spolu se sochou sv. Petra, v nice na severní straně kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.

Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.

Historie hradu Hrad, jehož úkolem bylo střežit obchodní stezku do Žitavy založili v průběhu prvé poloviny 14. století páni z Biberštejna. Roku 1433 byl hrad dobyt husitským hejtmanem Čapkem ze Sán a později kolem roku 1467 se jej na krátko zmocnili pánové z Donína. Na počátku 16. století byl Hamrštejn se zdejším panstvím připojen k Frýdlantu. Neobývaný Hamrštejn byl ponechán svému osudu a zpustl. Čas a povětří hlodalo na jeho zbytcích a kus po kusu spádaval ze strmého hradiště. Asi největší sesutí hradu se událo 9.9.1882. Tehdy se sesul velký kus hradby a s rachotem, který trval asi 5 minut, spadl po velkých či menších kusech ze strmé stráně. Přesto se do dnešní doby dochovala docela významná část hradu. Dispozice hradu Pro stavbu hradu byla vybrána skalnatá homole, z níž vystupují dva vrcholy. Na obou těchto vrcholech vznikly věže netypických půdorysů. Menší nepravidlně okrouhlá a větší čtyřúhelná se zaoblenými rohy, která byla zároveň obytnou věží. K obvodové hradbě mezi oběma vrcholy byla přiložena větší dřevená obytná stavba. Do dnešní doby se zachovaly zbytky věží, nejvíce té větší obytné, a zbytky obvodové hradby. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete na kamenný útvar Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály, zříceninu hradu Roimund nebo navštívit zříceninu hradu Starý Falkenbur a zříceninu hradu Grabštejn. U obce Chrastava najdete repliku venkovského velmožského sídla - Curia Vítkov. Ubytovat se můžete v Liberci.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.