Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.

Mikulovická (někdy Svatá) brána je jedinou dochovanou bránou v Kadani. Patřila do vnitřního hradebního pásu budovaného ve 2. polovině 14. století. Byla součástí rozsáhlého soubraní, které však v roce 1862 bylo zbořeno. Na jejím vnějším průčelí se dochovaly drážky pro spuštění mříže.

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích sídlí od r. 2000 památkově chráněném objektu pseudogotického zámku Hradiště. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti v roce 2002. Muzeum vlastní sbírky archeologické, etnografické, umělecko - průmyslové, výtvarné a literárně historické. Stálá expozice Šlechtický interiér (2.pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) Měšťanský interiér (druhá pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) Národopis, lidová architektura, lidový kroj (1. pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) František Raušar (1857-1941), zakladatel muzea Velké prádlo našich prababiček (přelom 19. a 20. století). Jak si kdo ustele...  

Koubkova branka (součást opevnění jižního předměstí) byla vystavěna nákladem mlynáře Koubka v roce 1574 jako přístup k místnímu mlýnu. Nejprve bývala obývána věžním a posléze dalšími obyvateli až do 50. let 20. století. Pak zůstala nevyužita a chátrala. Až v roce 1989 se ji ujali jeskyňáři. V 90. letech 20. století byla opravena a od roku 2004 je v majetku města. Dodnes je využívána jako klubovna a pro příležitostné akce. Objekt je vystavěn z lomového kamene, čtverhranného nepravidelného půdorysu. V prvním patře se nachází předsíň a vlastní místnost fungující jako klubovna. V úrovni druhého patra se nachází dřevěná pavlač na krakorcích.