Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.

Městys Brozany nad Ohří, v jehož jihozápadní části stojí nedávno renovovaná tvrz, se nachází přibližně 9 km jižně od města Litoměřice. Historie tvrzi Dřevěnou tvrz zde vystavěli mělničtí proboštové ve 14. století. Počátkem století následujícího byla přestavěna na zděnou. Sídlili zde mělničtí proboštové i další majitelé zdejšího panství. V roce 1502 získal zboží Jindřich z Vřesovic. Jeho vnuk Zikmund Brozanský z Vřesovic, který držel díl městečka s tvrzí v letech 1544-1598, ji nechal v roce 1559 přestavět na renesanční dvouposchoďový zámek a interiéry nechal vyzdobit biblickými výjevy a nápisy. Zbylé dva díly městečka vlastnili od roku 1558 Zajícové z Házmburka. Znovuspojení městečka V roce 1601 se všechny tři díly spojily v rukou jediného majitele – Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka. I tento majitel se podílel na stavebních úpravách zámku, nechal přistavět třetí patro a další dva arkýře. Fasádu nechal ozdobit sgrafitovými psaníčky. Jan Zbyněk pak roku 1604 zámek postoupil jako věno své manželce Polyxeně, rozené z Minkovic. V roce 1617 byly Brozany připojeny k roudnickému panství, patřící Lobkovicům. V roce 1631 zámek zpustošilo a vypálilo saské vojsko a tím ztratil svůj dosavadní lesk a význam. Další rána jej zastihla roku 1880, kdy vyhořel a následně byl zbaven vrchního patra a zbytků renesančních sgrafit. V 50. letech 20. století zde proběhly adaptace pro využívání zámku Jednotným zemědělským družstvem, později sloužil potřebám civilní obrany okresního národního výboru. V letech 2002–2005 probíhala rekonstrukce budovy, nyní slouží k pořádání různých kulturních akcí městyse. Objekt je přístupný v návštěvních hodinách. Podoba tvrzi Jednopatrová budova bývalé tvrze je obdélného tvaru s členěním neobvyklými polygonálními rizality po obou delších stranách. Při severní straně býval patrně hrazený dvorek, prostor příkopu je dnes zastavěn novostavbami. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Hazmburk. V kraji najdete i Lázně Mšené, zámek Doksany nebo chrám Narození Panny Marie a augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích nebo v Roudnici nad Labem.   M.K.

Břeclavský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města, přístup je k němu z ulice Veslařská. Založen byl asi po polovině 17. století. V 80. letech 20. století mu hrozila demolice, která se naštěstí neuskutečnila a po revoluci byl obnoven. Hřbitov je udržovaný, na ohrazené ploše 7.136 m2 se nachází okolo tří stovek dochovaných náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Jsou zde náhrobky jak barokní a klasicistní tak novodobé. V severozápadním rohu pak můžeme vidět novorenesanční hrobku rodiny Kuffnerů (významné osobnosti břeclavské židovské obce). Hřbitov je ohrazen režným zdivem a glazovanými poštorenskými tvarovkami. Z tohoto materiálu je vystavěna i obřadní síň a hrobnický domek při vstupu do areálu hřbitova (1892, autor arch. Franz Neumann). Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo soboty a židovské svátky.

Golfové hřiště Golf Clubu Hradec Králové leží v krásném prostředí anglického parku, který se rozkládá kolem negotického zámku Hrádek u Nechanic přibližně 12 km od Hradce Králové. Pro hráče je zde připraveno 9 jamek s mnoha zajímavými překážkami. Začátečníci mohou využít přidruženého tréninkového centra a pod vedením profesionálního trenéra či získat Zelenou kartu (Green Card) umožňující vstup na všechna hřiště v České republice. Nechanický areál nabízí i tréninkové plochy pro pokročilejší hráče. K dispozici jim je driving range, chipping green, putting green a training bunker. Po hře je k dispozici příjemné posezení na otevřené zahrádce, v případě nepřízně počasí je otevřena Zámecká kavárna.