Románský kostel sv. Kateřiny je datován na počátek 12. století, ale je možné, že byl postaven na místě ještě staršího předchůdce. Kněžiště zaklenuté původní křížovou klenbou má čtvercový půdorys a obdélníkovou loď s plochým stropem. Ve východní zdi je zachováno původní úzké románské okno. Oltář kostela je křídlový. Hlavní obraz od J. Hellicha z roku 1855 je malovaný na dřevě, znázorňuje klečící sv. Kateřinu a pod ní tetínské kostely. V postraních křídlech jsou obrazy sv. Ferdinanda a sv. Anny. Na západní straně interiéru je kamenná kruchta, podklenutá dvěma křížovými klenbami, uprostřed silný pilíř. Na hřbitůvku byly při vykopávkách v roce 1916 objeveny četné hroby z dob raného křesťanství.

Štěchovická přehrada se nachází v blízkosti stejnojmenné obce zhruba 28 kilometrů jižním směrem od Prahy. Historie stavby je velmi dlouhá a poznamenaná druhou světovou válkou. Pro spory o koncepci přehrady bylo promarněno její nejpříhodnější období pro stavbu v době první republiky. Až teprve v roce 1937 bylo přikročeno k zadání stavby zdymadla ve Štěchovicích. Místo stavby bylo poměrně úzké a na pravém břehu nepřístupné, silný proud, proměnlivé vodní stavy a problémy se zamrzáním. Také protože musela být zajištěna plavba pro vory a lodě byla celá stavba rozložena do tří etap. Pro výrobu betonové směsi byly na obou březích zřízeny betonárky, které na celou stavbu vyrobily 186.000 m3 betonu. Celá Štěchovická přehrada s hydrocentrálou byla uvedena do provozu v roce 1945. Přehrada je přímá, tížná, betonová, obložená žulovými kvádry. Sestává se z betonového tělesa s pěti přelivnými poli po 20 m. Výška ke koruně je 22,5 m  a šířka v základech 20 m. Délka hráze je 124 m. Přelivy byly dimenzovány na povodeň v roce 1890 pro statický výpočet tělesa zatížení z bezpečnostních důvodů zvýšeno ještě o 50%. Takové povodni byla přehrada vystavena v roce 2002. K ochraně betonových konstrukcí je celé vodní dílo obloženo kopákovým žulovým zdivem. U pravého břehu je umístěno plavební zařízení sestávající se ze dvou komor za sebou. Plavidla na nich překonávají výškový rozdíl hladin 20 m. Vrata komor jsou vzpěrná a svojí výškou představují unikát ve vodním hospodářství v Evropě. Obtoky i výtoky byly provedeny ze železobetonu obloženého kvádrovým zdivem a jsou pro toto své provedení dodnes v perfektním stavu. Součástí stavby je středotlaká a v roce 1942 bylo rozhodnuto vzhledem k příznivé terénní konfiguraci k výstavbě i vysokotlaké přečerpávácí elektrárny. Ve středotlaké elektrárně pracují dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2 x 11,25 MW. Vysokotlaká elektrárna měla původně dvě Francisovy turbíny o výkonu 2 x 21 MW, v roce 1992-1995 prošla zasádní rekonstrukcí kdy byly turbíny nahrazeny jedním reverzibilním soustrojím typu Francis – FR 180, její dnešní výkon je tak 50 MW. V tomto důsledku bylo i upraveny i přivaděče vody z akumulační nádrže umístěné na vrchu Chlum. Dva přivaděče vedoucí z akumulační nádrže jsou těsně nad elektrárnou spojeny do jednoho tzv. „kalhotovým“ kusem, vedoucím k turbíně. Celá přečerpávací elektrárna byla umístěna 29 m pod úrovní spodní vody, pro novou turbínu byla vyhloubena jáma 45 m hlouboká. Dnešním hlavním účelem vodního díla je vyrovnávání špičkových odtoků z vodních elektráren Slapy a Orlík. Zatopená plocha přehrady je 95,7m. Své využití našla pro rekreaci, plavbu i sport. K jejímu většímu rozšíření však nedošlo. Důvodem je nejen horší dostupnost, zejména motorovými vozidly, ale také chladnou vodou a to i v letních měsících. Zásobována je totiž spodní studenou vodou, odebíranou ze Slapské turbíny a v poměrně krátkém úseku je zastiňována vysokými svahy, voda tak nestačí příliš změnit svoji teplotu. Díky tomu však zůstalo toto údolí, které přišlo o svoje pověstné Svatojánské proudy alespoň trochu stále romantické. Skalnaté svahy dokreslují stále původní sruby, trampské osady, včetně svých totemů a šerifů. Od Slapské přehrady až po Štěchovickou vede po levém břehu turistická cesta, vedená místy pohodlně a místy po skalnaté stráni se skalními tunely.

Romanticky přestavěný hrad Bouzov se týčí na zalesněném ostrohu nad stejnojmennou obcí nedaleko města Litovel na střední Moravě. Zachovalá středověká podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov byl vystavěn jako gotický hrad na počátku 14. století pány z Bouzova. Historie Bouzova Hrad měl souzeno, aby se na něm často měnili majitelé. V jeho držení se vystřídala celá řada českých a moravských rodů. Delší dobu Bouzov vlastnili pánové z Kunštátu, kteří jej vlastnili od roku 1396. V jejich rukou zůstal až do konce 15. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který byl s tímto rodem příbuzensky spjat, a jeho otec na hradě sídlil. Proto také byl Bouzov v husitských válkách oporou husitů. Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba a na hradě přibývaly budovy, paláce, věže a hradby. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a také vězením pro švédské zajatce. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939. Za velmistra Evžena Habsburského byl hrad přestavěn a získal dnešní gotickou a renesanční podobu. Přestavba trvala až do začátku první světové války. Německý řád přišel o Bouzov roku 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté a tím byl předurčen smutný osud hradu během druhé světové války. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Dnes patří státu. Romantický hrad Bouzov Bouzov je jedním z našich nejnavštěvovanějších hradů, návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je také hradní zbrojnice, původní gotický sál, reprezentativní prostory – rytířský sál a lovecká síň. V jižním křídle jsou pokoje Evžena Habsburského, které jsou dobově vybaveny. Bouzov rádi využívají i filmaři, natáčely se zde pohádky Pyšná princezna a Princezna Fantagiro. O turisty je zde dobře postaráno, jsou pro ně přichystány také kostýmované a večerní prohlídky. Tipy na výlet Krásný výletní cíl představují Javořičské jeskyně, klasicistní zámek Bílá Lhota, V Lošticích najdete Muzeum olomouckých tvarůžků, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury, Muzeum Mohelnice nebo o něco vzdálenější zámek Úsov, kde se nachází také Lovecko-lesnické muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Bouzově.

Hlavní náplní našeho informačního centra je bezplatné poskytování nejen informací o ČR, regionu, Liberci informace o Centru Babylon + prodej služeb, prodej suvenýrů, prohlídky CB, prodej vstupenek na kulturní akce, zprostředkování ubytování v Liberci a okolí, pomoc klientům při zajišťování programu během návštěvy Liberce. Otevírací doba každý den od pondělí do neděle,  10:00 - 20:00 hod.