Bechyňský klášter se nachází na východním okraji starého města a je přístupný v návštěvních hodinách. Minoritský klášter v Bechyni byl založen ve druhé polovině 13. století. Za husitských bouří byl silně poškozen a minorité jej proto opustili. V roce 1491 byl klášter obnoven a osazen františkány. V témže roce byla započata stavba klášterního kostela a konventní budova se začala budovat v roce 1501. Roku 1513 byl klášter již obyvatelný. V roce 1570 nechal majitel panství Petr Vok z Rožmberka vystavět u kláštera špitál. V roce 1619 klášter poničili Buquoyovi vojáci. Konvent násilně rozehnala státní bezpečnost roku 1950, řádu se navrátil po roce 1990. Vzhledem k tomu, že pro něj neměl využití, dlouhodobě jej pronajal o. p. s. Klášter, která zde provozuje základní uměleckou školu a další kulturní aktivity. Klášterní budovy jsou krásnou ukázkou náročné pozdní gotiky Klenby kostela a křížové chodby tvoří největší soubor sklípkových kleneb v Česku. V 17. a 18. století při kostele vzniklo několik kaplí. M.K.

Necelý kilometr východním směrem od Cetechovic, v blízkosti turisticky značené cesty směřující na Vlčák se nachází prastaré vápencové lomy. Jejich hledání trochu ztěžuje to, že jsou již hodně zarostlé. Objeveny byly kolem roku 1680 italskými dělníky. Kromě vápence se v nich těžil i kvalitní mramor – vápenec rudočervené a zelenavě šedé barvy. Dnes po něm není skoro památky, byl totiž dokonale vytěžen. Ze zdejšího mramoru se vyráběly například portály v kroměřížském zámku, oltáře pro olomoucký dóm, kostela sv. Jakuba v Brně, na svatém kopečku u Olomouce a krby pro mnoho vídeňských šlechtických domů. Nejmalebnější lom s jezírkem obklopený lesním porostem se nachází nedaleko zátočiny lesní cesty po které prochází již zmíněná turistická cesta na Vlčák.

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Expozice Lapidária Národního muzea na pražském výstavišti se nazývá "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století". Objekt byl postaven v roce 1891, pro Jubilejní výstavu, Antonínem Wiehlem a upravený v roce 1908, s plasticky zdobným průčelím, jako Pavilon hl. města Prahy. Lapidária v Evropě vznikala právě nejčastěji v průběhu 19. století. Tedy v době, kdy se započala rekonstrukce mnoha gotických katedrál a bylo nutné uchovat originální, nesmírně cenné, architektonické články a skulptury, které byly při těchto opravách nahrazovány kopiemi. Lapidárium Národního muzea v Praze má sice také fragmenty z pražské katedrály, ale to je jen malá část jeho sbírek, jejichž skladba je mnohem bohatší.V současnosti se sestává kolekce Lapidária Národního muzea asi ze dvou tisíc sbírkových předmětů, z nichž mohou návštěvníci shlédnout přes čtyři sta nejlepších kusů. Jedná se o doklady kamenického řemesla a sochařských prací v kameni z českých zemí, zejména však z Prahy, v časovém rozsahu 11. až 19. století, výjimečně i z počátku 20. století. Jsou to vesměs práce z materiálů užívaných v českých zemích nejčastěji: z opuky, různých pískovců a ze známého sliveneckého mramoru, výjimečně i ze žuly. Ve dvou největších sálech dokreslují atmosféru historických sbírek také gotické, renesanční a barokní trámové stropy pocházející ze zbořených pražských budov. Právě budovy zboořené během velké asanační vlny, která zasáhla Prahu na přelomu 19. a 20. století, se staly hlavním základem sbírky Lapidária Národního muzea.   Popis expozice Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty.V dalších sálech jsou prezentovány v chronologickém sledu od konce 11. do konce 19. století památky pocházející z rukou obyčejných i vynikajících kameníků a průměrných i nejlepších sochařů. Nalezneme tu architektonické články prosté i náročně zdobené, jako sloupky, okna, portály, svorníky, klenáky, chrliče, fiály, konzoly, baldachýny, dále ryté i reliéfní náhrobky, vodní nádrže a kašny i fontány, pamětní desky, reliéfy, zahradní vázy a sochy, sousoší a pomníky atd.K nejcennějším exponátům patří fragmenty z krypt Svatovítské a Svatojiřské baziliky na Pražském hradě, Braunovy a Brokofovy sochy z Karlova mostu, Bendlova jezdecká socha sv. Václava z Václavského nám. Pozoruhodné jsou i dva z nejstarších pražských bronzových pomníků, oslavujících císaře Františka I. a maršála Radeckého, práce bratrů Maxů.V roce 1997 bylo Lapidárium v mezinárodní soutěži zařazeno mezi 10 nejkrásnějších muzejních expozic v Evropě.   Na co se můžete těšit Expozice Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století Památky na domy zničené v husitských bouřích Gotické sochy Parléřovy dílny a Mariánský sloup ze Staroměstského náměstí v Praze Originály sousoší z Karlova mostu – např. Matyáš Bernard Braun: Vidění sv. Luitgardy Lapidárium na pražském výstavišti je stálou expozicí Národního muzea.