Zříceniny hradu Ostrý se nachází na skalnaté homoli nedaleko obce Milešovka. Historie hradu První zpráva o hradu je z roku 1433. Přibližně tehdy jej nechal vystavět Václav Kaplíř ze Sulevic, který tak založil jednu z mnoha rodových větví - Osterské ze Sulevic. Kaplířové drželi hrad do roku 1505. Potom vystřídal několik majitelů a po roce 1540 se uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hrad využíval skalnatého vrcholu výrazného kopce. Do předhradí se vcházelo věžovitou branou. Předhradní spíše než obytnou funkci zde mělo charakter obranný. Do přední části jádra hradu se vcházelo po schodišti v bráně. Tady se nacházela jen stavba lehčí konstrukce. Další věžovitou branou se vstupovalo do zadní části jádra hradu. Tady na nejvyšším místě stával palác. Do dnešní doby se zachovaly zbytky první věžovité brány, schody vedoucí do přední části jádra hradu. Nejvíce se asi dochovaly hradby jádra hradu a základy paláce. Zřícenina hradu Ostrý u Velemína je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Košťálov v blízkých Třebenicích. V původně luteránském kostele tamtéž můžete navštívit Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Oltářík, zříceninu hradu Skalka nebo Lovosický zámek. Ubytování najdete v Lovosicích.  

V Divišově, městečku v okrese Benešov, žila do 20.století významná židovská komunita. Nejstarší zmínky o zdejší komunitě jsou z roku 1685, nejvyššího počtu bylo dosaženo koncem 19.století. Tehdy žilo v Divišově 133 obyvatel židovského původu. Ti si jako svou modlitebnu vystavěli právě synagogu, která dodnes stojí ve Šternberské ulici. První zmínky jsou o ní z roku 1855. Byla vystavěna v nezvyklém, pozdně klasicistním a částečně empírovém slohu s apsidou. Měla tradiční dispozici. Z ulice se vstoupilo do předsíně a dále do hlavního sálu, ve kterém byly dvě řady lavic pro 5-6 osob a bohoslužby se tak mohlo účastnit až 120 mužů. Pro ženy bylo místo na galerii, na kterou vedlo ode dveří schodiště. Interiér osvětluje menší mosazný a velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do počátku 30. let 20. století. V posledním desetiletí před válkou se konaly již jen o významných židovských svátcích. V roce 1935 bylo veškeré kostelní zařízení předáno židovské obci do Benešova. Po deportaci Židů z Divišova, sloužila synagoga během 2. světové války jako skladiště železa. Po válce se dostala do majetku města, byla na čas opuštěna, aby roku 1957 proběhla její přestavba na kadeřnictví a byty, ale její vnější ráz zůstal zachován. V roce 1995 byla převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, proběhla její rekonstrukce a dnes je sídlem muzea mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko.

Nepatrné pozůstatky hradu Střílky se nacházejí přibližně 1 km jihovýchodně od stejnojmenné obce. Na volně přístupný hrad z ní vede turistické značení. Historie hradu Hrad byl založen v polovině 13. století Smilem ze Zbraslavi, jenž působil v diplomatických službách Přemysla Otakara II. i jako kastelán na Přerově a Brumově. Poprvé se po Střílkách píše roku 1258. V roce 1321 Jan Lucemburský Střílky zastavil Jindřichovi Železnému z Lipé, stejnojmennému synovi slavnějšího otce a moravského hejtmana. V polovině téhož století hrad společně s nedalekým Cimburkem získal moravský markrabě Jan Jindřich a později jeho syn Jošt, který jej roku 1406 zastavil Vznatovi Hechtovi z Rosic. V roce 1460 hrad zdědili páni z Lichtenburka a vzhledem k častým válečným nepokojům v kraji (česko-uherské války), jej dodatečně ještě více opevnili vystavěním předsunutého opevnění. V roce 1481 koupili Střílky vladykové z Ojnic, ale poté, co roku 1511 získali Bučovice, nechali hrad opuštěný. K roku 1542 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Podlouhlé hradní jádro obsahovalo vstupní bránu, čelem k přicházejícím štítovou zeď s přilehlým bergfritem a na nejchráněnějším místě palác. Před štítovou zdí stávala další hradba tvořící parkán a před ním nezastavěné předhradí bez oddělení příkopem. Před tímto hradním komplexem stávalo ještě jedno nezastavěné předhradí, oddělené taktéž příkopem. Vzhledem k tomu, že vrchol pahorku před hradem byl vyšší než staveniště hradu, přikročili Lichtenburkové ve 2. polovině 15. století k rozšíření opevnění a vystavěli na něm příkopy a valy opevněnou věžovitou stavbu neznámého půdorysu. Zabránili tak přímému odstřelování hradu nově využívanými obléhacími děly. Dnes je zde k vidění střepy zdiva bergfritu, základy části paláce (nádvorní stěnu, ještě v roce 1968 dochovanou do výše druhého patra a dlouhou 10 metrů, zničili při těžbě lesní dělníci) a samozřejmě příkopy. Tipy na výlet V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat kromě zámku také židovský hřbitov nebo Městské muzeum. Vypravit se můžete na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, zámek Koryčany, hrad Cimburk, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov nebo barokní zámek Milotice. Ubytování najdete v Bučovicích. M.K.

Městská část Praha - Nedvězí je součástí správního obvodu Praha 22.