Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.

Na řece Jizeře v blízkosti obce Podspálov stojí zajímavá stavby vodní elektrárny. Stavba elektrárny vznikla v letech 1921-1926, kolaudace se zúčastnil samotný prezident republiky T.G.Masaryk. Elektrárna je napájena z nádrže o objemu 43.000 m3 situované u obce Bítouchov. Z této nádrže je voda vedena 1,32 km dlouhou štolou vyraženou ve skále a posléze 550 m dlouhým uzavřeným kanálem do vyrovnávací komory. Původně byly v elektrárně umístěny dvě Francoisovy turbíny, jenž byly roku 1998 nahrazeny dvěma Kaplanovými turbínami, každá o výkonu 1,2 MW. Na galérii jsou umístěny manipulační pulty a signalizační tablo se schématem elektrárny. Elektrárna je v provozu dodnes.

Barokní zámek Zásmuky se nachází na náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Kromě zdejšího zámku můžeme v obci navštívit sakrální památky jako Kostel Nanebevzetí panny Marie a bývalý Františkánský klášter s kostelem sv. Františka Serafínského, také zde stojí Mariánský sloup.  Neokázalá krása První písemná zmínka o Zásmukách pochází z roku 1285, kdy zde vládli vladykové ze Zásmuk. Pozdějšími majiteli byli Jindřich z Vojslavic, Oldřich Popel, Václav Popel a Štěpán Anděl z Ronovce. V první polovině 16. stol. získal Zásmuky Adam z Říčan, který zde nechal postavit renesanční zámek. Po třicetileté válce se zdejším majitelem stává rod Šternberků, který zde sídlí až do roku 1948. V roku 1899 přechází panství na Leopolda ze Šternberka, který na zámku prováděl rozsáhlé opravy, zmodernizoval zásmucký interiér, opravil střechy a fasády a postavil nový pivovar. Po roce 1989 bylo panství v restituci navráceno paní Franziske Dianě Šternberkové - Phipps, která se ujala jeho oprav. Podoba zámku Zásmuky jsou barokní sídlo s pozdně renesančními prvky. Fasády dostaly pseudogotickou podobu v 19. stol. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, kterou doplňuje štíhlá hranolová věž v sv. koutě nádvoří. Od náměstí je oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou hranolovou čtyřpatrovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Východně od zámku ve zpustlém zámeckém parku spatříme barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou. Poblíž zámku stojí bývalý františkánský klášter. Návštěvníky zásmuckého zámku čeká prohlídka sklepení středověké tvrze z konce 13. stol., uvidíme také barokní umělou jeskyni z roku 1700 s mozaikou z lávové strusky. Vstupní historická expozice zahrnuje Zásmuky v proměnách času, zámecké prostory ve fázi postupných oprav a minigalerii. Návštěva zámku v Zásmukách je ideálním zpestřením výletu do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat.

Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár, v dnešním kladenském okrese, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla. Na Budeč přišli kolem roku 800. Postupně se z Budče stalo jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Po něm vládl jeho syn Spytihněv, který nechal postavit na Budči rotundu sv. Petra. V 1. třetině 10. stol. se tak z Budče stalo jedno z center rodícího se českého státu. Kolem kostela sv. Petra se rozkládal knížecí dvorec, hradiště bylo rozděleno na několik menších areálů a bylo obklopeno dvěmi na některých místech dodnes viditelnými valy. Nedaleko knížecího dvorce se rozkládal ještě jeden dvorec, ke kterému patřil také kostel. Byl poněkud mladší, zasvěcen Panně Marii a dochovaly se z něj pouze základy, které nyní na povrchu vyznačuje jejich maketa. Nejstarší písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10.-11.století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, který vládl v letech 915 - 921, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil latinsky. Od přelomu 10. a 11.,století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o kousek dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Místem, kolem kterého se v době největšího významu Budče vše soustřeďovalo, byla právě rotunda sv. Petra. K rozšíření názvu a zasvěcení rotundy také sv. Pavlu došlo zřejmě koncem 11.století. I když byla několikrát přestavována tak zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde tedy o nejstarší dodnes funkční stavbu na našem území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Dnes je rotunda vymalována na bílo, u oltáře je tělo Ukřižovaného Krista. Na nevelkém místě na podlaze je ponechán otvor, kde je možno spatřit původní románské základy a na kůru jsou varhany. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a jsou dlouhé 1,5 km, tak řadí budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling, který spojil svůj osud s odkazem Budče a v duchu její vzdělávací tradice zmíněné ve svatováclavských legendách založil v Praze vzdělávácí učitelský ústav, který nesl i její název. V průběhu 20. století se Budeč stala oblíbeným katolickým poutním místem, byly zde obnoveny mše a také každoroční poutě, které se koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září takzvaná Národní svatováclavská pouť. Návštěvu Budče je možné spojit s výletem na blízký hrad Okoř.