Židovský hřbitov se nachází kousek východně od obce Markvarec, na okraji lesa, při lesní cestě odbočující nedaleko obce vpravo ze silnice vedoucí na Dačice. Od silnice je to po lesní cestě ke hřbitovu asi cca 300 m (vpravo). Hřbitov byl založen roku 1794 a je ohrazen kamennou zídkou, jejíž součástí je i průchozí márnice. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší, je téměř zaplněn náhrobky seřazenými do několika řad. Většina z nich pochází z první poloviny 19. století. I když je hřbitov přístupný průchozí márnicí uzamčen, lze se na něj dostat.

Zhruba 1 km severovýchodně od Týnce se nachází zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého. Vede sem značená cesta z obce Týnec a nebo z Klatov. Barokní patrová kaple byla postavena v roce 1730 za Maxmiliána Norberta Krakovského. Čtyřboká kaple byla orientována v ose zámku. Ještě před válkou byla krátce využívána jako rozhledna. Dnes se z kaple dochovaly jen obvodové zdi, které také podléhají „zubu času“.

Dům byl postaven koncem 18.století na místě bývalých pěti stavení. Název je odvozen od jména Jana Halánka z jičína, který byl majitelem zdejší nemovitosti od roku 1676. V 19.století byl majetkem rodiny Náprstků. Na průčelí domu je umístně pamětní deska Vojty Náprstka, zakladatele muzea, které nese jeho jméno.

Obec Želiv leží na Českomoravské vrchovině asi 10 km západně od města Humpolce, na soutoku řek Trnávky a Želivky.  Místní klášter je jedním ze tří nejstarších klášterů u nás a patří k nejlépe zachovaným středověkým celkům v Čechách. Komplex klášterních budov je jedním z nejcennějších uměleckých souborů v Čechách. Klášter byl založen společně s klášterním kostelem Narození Panny Marie v roce 1139 přemyslovským knížetem Soběslavem I. a jeho chotí Adlétou pro mnichy řádu sv. Benedikta. Po deseti letech byli benediktini vystřídáni řádem premonstrátů, kteří zde působí dodnes. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až v průběhu 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim. Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století zajistila novorenesanční úprava klášteru slohovou pestrost. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako vězení, v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Nyní je opět v majetku řádu. Ústřední stavbou komplexu je klášterní kostel Narození Panny Marie se dvěma věžemi. Na základech románské baziliky z první poloviny 12. století byl počátkem 14. století vystavěn gotický chrám. Do dnešní podoby jej upravil J. B. Santini v letech 1713 - 1720. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem. K němu přiléhá ze severu původně raně barokní konvent, dnes pseudobarokní, z let 1652 - 1688. Ze severní strany uzavírají nádvoří pseudobarokní nová prelatura a opatství, ke kterému přiléhá Trčkův hrad s hranolovu věží. Poblíž kláštera se nachází původně románský jednolodní hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla z první poloviny 12. století. Obnoven byl v letech 1712 - 1719 a kolem roku 1930 byl restaurován. V letních měsících ožívají historické prostory bohatým kulturním programem.