Jarník je 609 metrů vysoký kopec, 4 km východně od Písku na hřebenu Kraví hory. Na jeho vrcholu stojí vyhlídková a zároveň telekomunikační vyhlídková věž, která patří k nejmladším u nás. Historie rozhlížení z Jarníku je však delší a sahá na začátek 20.století. Tehdy se pobočka píseckého Klubu českých turistů rozhoda vybudovat v okolí města rozhlednu. Jako míst byl vybrán právě Jarník. Původní záměr postavit 28 metrů vysokou kamennou rozhlednu nemohl být z finančních důvodů realizován. Vznikla jen jednoduchá protipožární věž, vystavěná 1 km od vrcholu na místě zvaném Provazce. Turisté ji navštěvovali až do konce První světové války, kdy zanikla. Na další rozhlednu si rozhledu chtivý výletníci museli počkat až na samý konec 20.století. Potřeba pokrýt Písek signálem mobilních operátorů, vedla roku 1997 k postavení ocelové konstrukce, jejíž součástí se stala i vyhlídková plošina. Samotná věž je vysoká 59 metrů, návštěvníci se mohou kochat výhledem z výšky 35 metrů. Příjemné je, že na rozhlednu vedou nad sebou dvě točité schodiště čítající každé 182 schodů - jedno pro výstup a jedno po sestup. Z vyhlídky máme město Písek jako na dlani. Směrem k jihu se táhne moře lesů a dohlédneme na celou Šumavu, částečně Český les. Směrem na sever na Příbramsko s těžními věžemi. V letní sezóně je volně přístupná každý den, v zimní pouze o víkendech.

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejvýznamnější gotickou památkou vybudovanou řádem německých rytířů. První zmínka o tomto kostele je z roku 1216. Dnešní kostel vznikl ve 14. století. V roce 1689 postihl kostel požár a následně jeho interiér prošel barokní přestavbou. Konkatedrála je ukázkou severoněmecké gotiky pálených cihel, kde je patrný vliv Wrocali. Má mohutnou příkrou střechu, jížní věž v dolní části gotickou, zakončenou barokní laternou a nedokončenou severní věž s cimbuřím. Na sochařské výzdobě interiéru se podílel moravský sochař Jan Schubert, na obrazové pak Ignac Raab, Ignác Günther a F.I.Leichert.

Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.