Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od 13. století a dobudováno bylo v průběhu 19. století. Tvoří jej dvou až třípatrové domovní sklepy, které sloužily k uchovávání potravin, jako řemeslnické provozovny a sladovny či vinopalny. Téměř každý dům zde měl vybudovanou studnu, při průzkumu jich bylo nalezeno okolo 250. Tak velké množství bylo pak příčinou poklesu spodní vody což donutilo město vybudovat nový městský vodovod. Tyto studny většinou zasypaná byly velkým zdrojem nálezů. V minulosti byly některé prostory z důvodů ochrany obyvatel propojovány, ale později zase zazdívány. V 60. letech 20. století po propadu jednoho z domů nad podzemím byl započat velký průzkum s velkorysou asanací. V této době byla úvaha o tom, že by městské podzemí mohlo fungovat jako kryt civilní obrany, došlo k prorážení dalších průchodů mezi jednotlivými částmi a většina chodeb dostala masivní betonovou výztuž. Naštěstí z finačních důvodů se tak nestalo v celém rozsahu. Dnes je tak celková délka chodeb okolo 18 km. Plzeňské podzemí je přístupné veřejnosti. Prohlídková trasa je dlouhá přibližně 800 m, prohlídka trvá 50 minut a je zde k vidění kromě archeologických nálezů také funkční replika vodního kola a další památky. Návštěvník se pohybuje v hloubce 9-12 m pod povrchem. Přesná otvírací doba včetně aktuálního vstupného je na uvedených webových stránkách.

Viniční sloup se sochou sv.Václava stál původně u budovy strážnice ve středu Křížovnického náměstí. Byl přemístěn na nároží kostela sv.Františka z Assisi. U paty sloupu jsou dlažební kameny, které byly na původním Juditině mostě.

Na okraji obce Město Libavá, nedaleko kostela stojí bývalý větrný mlýn holandského typu. Doba založení větrného mlýna není známo. První zmínka je o něm až z roku 1875, ale to již byl patrně nějakou dobu v provozu. Po druhé světové válce byl již ve špatném stavu. I když se mlýn ocitnul ve vojenském újezdě, přesto přečkal do změny režimu. V roce 1996 prošla stavba generální rekonstrukcí, při které dostal novou břidlicovou střechu a malé i když nefunkční lopatky. Stavba má v přízemí průměr 9 m a výšku 12,5 m Stavba zatím patří armádě ČR (2012), je úvaha o zřízení expozice o praporech PTP.

Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky v původní lichtenštejnské instalaci z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Stálá expozice Trofeje africké zvěře a preparáty středoevropské fauny Ukázky lesnických staveb a nástrojů z počátku 20. století Dějiny hradu a zámku Muzeum v Úsově patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.