Významný přemyslovský hrad, přestavěný později na zámek a pivovar, stojí na ostrožně v jihozápadním cípu středověké části města Znojma. Expozice Jihomoravského muzea zde jsoucí jsou přístupné, stejně jako známá rotunda sv. Kateřiny, v otevíracích hodinách. Historie hradu Dřevohlinitý hrad, předchůdce svého kamenného potomka, vznikl již na počátku 11. století po připojení Moravy k českému knížectví. Po vyčlenění samostatného znojemského údělu roku 1092 se hrad stal jeho správním, politickým a vojenským sídlem, a proto byl důkladně upraven a zčásti již vybudován z kamene. Na přelomu 12. a 13. století pak došlo k přestavbě na vrcholně středověký hrad. Znojemský hrad byl po dlouhá staletí královským majetkem. Počátkem 15. století se jej zmocnili stoupenci moravského markraběte Prokopa pod vedením Jana Sokola z Lamberka a Hynka Suchého Čerta z Jevišovic, kteří v roce 1404 odolali dobývání hradu vojskem vévody Albrechta a krále Zikmunda. V husitském období bylo Znojmo katolické. Po husitských válkách začal být znojemský hrad zastavován. Prvním zástavním majitelem se roku 1439 stal Albrecht z Leskovce. Zástavní majitelé se často střídali. Ve vlně konfiskací po bitvě na Bílé hoře o hrad přišel Zdeněk z Roupova. Roku 1645 jej poničili Švédové. Až do 18. století byl hrad pouze udržován a dokonce i předhradí zůstávalo volné, pěstovala se na něm vinná réva. V roce 1710 se jedinými majiteli hradu stali bratři z Deblína, za nichž proběhla výrazná barokní přestavba, dokončená roku 1732. Město Znojmo od pánů z Deblína získalo část hradu včetně prostoru okolo rotundy sv. Kateřiny a vystavělo zde pivovar. Původní hradní jádro pak bylo přestavěno na barokní zámek. V roce 1784 zemřel poslední potomek pánů z Deblína a ze zámku se stal vojenský lazaret. Od roku 1865 je majitelem celého areálu město Znojmo, které sem postupně přemístilo Jihomoravské muzeum. Podoba hradu Stavení vývoj znojemského hradu je v počátcích zahalen tajemstvím. Nejstarší stavbou zde dosud jsoucí je rotunda sv. Kateřiny s nástěnnými malbami – galerií Přemyslovců – z roku 1134. Vrcholně gotický hrad zaujímal konec ostrožny, oddělený do skály vylámaným příkopem. Hradní jádro tvořil soubor válcové věže, paláce a románské kaple s protáhlou apsidou. Počátkem 13. století také vznikla osmiboká tzv. Loupežná věž u vstupu do předhradí, která byla dlouhá desetiletí považována za nejstarší objekt hradu. Zřítila se roku 1892. Pozdně gotické a renesanční úpravy hradu nebyly příliš výrazné. Dnešní podobu znojemskému sídlu dala barokní přestavba v první polovině 18. století, o níž je psáno výše. Později byly jen klasicistně upraveny fasády. Tipy na výlet   Ve městě najdete také Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, děkanský chrám sv. Mikuláše, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele nebo zámek Znojmo. V Hlubokých Mašůvkách najdete kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete také zříceninu hradu Lepikus, rotundu Nanebevzetí Panny Marie, zámek Plaveč, zámek Jevišovice a vodní nádrž Jevišovice.  Ubytovat se můžete hned ve Znojmě.   M.K.

Pod kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce se nachází tajemné krypty ve kterých byli pohřbeni příslušníci místní šlechty, měšťanů a hlavně členů jezuitského řádu. Důmyslný větrací systém, který vytvářel optimální teplotu a malou vlhkost se postaral o jejich mumifikaci. Bohužel při opravě střechy kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci část těchto větracích šachet a vlivem toho se hodně těl rozpadla. Dnes po obnovení systému lze vidět na třicet těchto mumií v prosklených rakvích. Podzemní krypta je přístupna veřejnosti od dubna do října.

Park Bělka ne malá zelená plocha, která přiléhá na severozápadní straně ke stanicí metra Vyšehrad. Pěšiny v parku umožňují pěším přístup na Vyšehrad a do Nuselského údolí.

Na jaře roku 2007 postavila společnost Vodafone nedaleko obce Cerhovice telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Celková výška věže je 30 metrů, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů. Rozhledna je sice ocelové, ale trochu jiné konstrukce, než se obvykle telekomunikační věže stavějí. Rozhledna je čtvrcového půdorysu a schodiště vede po kraji tohoto půdorysu, zatímco ostatní rozhledny tohoto typu mají schodiště vřetenové umístené buď po obvodu tubusu nebo vložené uprostřed půdorysu. Výhled věže je trochu omezen severním směrem, kde brání vzrostlejší stromy a také to, že rozhledna nestojí přímo na vrcholu.Rozhledna u Cerhovic je volně přístupná.